Časopis Naše řeč
en cz

Novinářská čeština

Karel Richter

[Drobnosti]

(pdf)

-

Noviny mají v současné době veliký význam, neboť se staly denním zdrojem informací i prostředkem výchovy nejširších vrstev příslušníků našeho národa. To samozřejmě klade veliké požadavky na jejich jazykovou a slohovou stránku. Ta je nejen neoddělitelnou složkou jejich celkové úrovně, nýbrž i činitelem, který má značný vliv na jazykovou kulturu statisíců čtenářů. Proto věnuje Naše řeč soustavnou pozornost této jazykové stránce našeho denního tisku. Dnes chceme upozornit na některé jazykové a slohové nedostatky z několika lednových čísel Obrany lidu.

Nebudeme si ještě všímat těch pravopisných jevů, v nichž autoři nerespektovali nová Pravidla pravopisná, jako staršího psaní s hlediska, se strany, Střední Východ, Italie, ztrnout aj. Je pochopitelné, že nová Pravidla českého pravopisu pronikají do praxe pozvolna a postupně a že zde bude po jistou dobu ještě doznívat starší způsob psaní. Některé nesprávnosti lze vysvětlit tiskařskou chybou nebo přehlédnutím (na Tuniském území; … výsledek s anglokanaďany).

Velmi časté jsou však chyby v interpunkci. Například přívlastek těsný je nesprávně oddělován čárkami (Loď, obsazená posledními britskými vojáky, odrazila od indického pobřeží), nebo chybí čárka před výčtem (Z počátku některé země jako Italie, Španělsko a Belgie…; bylo by ovšem správné: Z počátku země jako Itálie, Španělsko…). V těchto případech by jistě neškodilo více péče, protože rozdělovací znaménka pomáhají správně porozumět textu.

O pravopisných nedostatcích se zmiňujeme jen letmo. Více pozornosti je třeba věnovat chybám mluvnickým. Bezpečná znalost mluvnických prostředků spisovného jazyka je dnes již samozřejmou podmínkou novinářské práce. Je sice pravda, že do Obrany lidu píší i řadoví čtenáři, většinou vojáci, avšak ani nedostatky v jejich projevech nemůžeme omlouvat. Redaktoři musí článkům věnovat tolik péče, aby v nich jazykové nedostatky nebyly. Nesmíme zapomínat, že noviny jsou pro své čtenáře do jisté míry i školou vyjadřování.

Vcelku ojedinělé jsou chyby hláskoslovné, např. indická metropol (čís. 6, s. 3) místo správného metropole; zvláště musíme odmítnout časté chyby vyhražené kupé a ohražovat se místo správného vyhrazené a ohrazovat se.

Běžné školské chyby se objevují v tvarech slov. Píše se např. vojáci neví (čís. 15, s. 5) místo vojáci nevědí; … staví se (oni) do pozic ochránců… (čís. 6, s. 1) místo stavějí se… apod.

Nejčetnější a také nejrozmanitější jsou nedostatky ve větné skladbě. Časté je porušení pravidla o shodě, např. v tomto charakteristickém příkladě: „Půjde o to, naučit vojáky vyhýbat se klopýtnutím, [171]které znesnadňují postup…“ (čís. 9, s. 1) místo správného … klopýtnutím, která…. Druhý příklad je složitější: „Trubková dráha usnadňuje dopravu těžkých kusů a různá signální zařízení a dálková kontrola teploty omezuje pobyt v prostorách…“ (čís. 6, s. 2). Jde tu o několikanásobný podmět, jehož jeden člen je v čísle množném. Přísudkové sloveso stojící za podmětem mívá zpravidla tvar množného čísla: … různá signální zařízení a dálková kontrola teploty omezují…

Často je nevhodně nebo nepřesně užito vět vztažných, např. tam, kde vedlejší věta nevyjadřuje bližší určení některého z členů věty hlavní, nýbrž novou myšlenku: „O slovo se přihlásili i mnozí z příslušníků armády, kteří přednesli na čtyřicet tisíc iniciativních návrhů a připomínek“ (čís. 6, s. 1); vhodněji: „O slovo se přihlásili i mnozí z příslušníků armády a přednesli…“ — V 22. čísle na s. 6 čteme tuto větu: „Přespolního běhu v San Sebastianu se nezúčastní portugalský vítěz novoročního běhu v Sao Paulu M. Faria, který je prý unaven.“ Také zde je nepřesně užito vedlejší věty vztažné (který je prý unaven). Nejde zde totiž o vyjádření vlastnosti běžce Farii, nýbrž o vyjádření příčiny jeho neúčasti. Správně by tedy věta měla znít: „Přespolního běhu … se nezúčastní … M. Faria, protože prý je unaven.

Velmi často se v novinách vyskytuje tzv. zeugma, tj. spřežení vazeb. Vzniká tím, že se např. dvě slovesa, z nichž každé vyžaduje jinou vazbu, spojují se svým větným členem vazbou, která vyhovuje slovesu jen jednomu. Např. „Jde o to naučit četu … nasedat i sesedat z vozidel“ (čís. 24, s. 5); správně: nasedat na vozidla a sesedat z nich.

Překvapí, jak často se například nevhodně užívá předložky o: Jsme svědky o proniknutí „druhořadého imperialismu“ … (čís. 2, s. 3) místo náležité vazby: být svědkem něčeho. — O tom, jak našemu lidu je věc míru drahá, ukázala i celostátní mírová konference… (čís. 26, s. 5) místo správné vazby: ukázat něco. Dokonce ministerský předseda Macmillan došel k návrhu o uzavření paktu o neútočení mezi Východem a Západem (čís. 26, s. 3) místo správného: … k návrhu na…

Nestřídmě se užívá i předložky za, ačkoli je v mnoha případech možno anebo nutno užít předložky jiné. Např. A proto nikdo z nás nesmí litovat sil za to, co je nám nejdražší, za konečné vítězství krásného a radostného života (čís. 26, s. 5), lépe: litovat sil pro… — Všichni, až na majitele fabriky a několik úředníčků, hlasovali za znárodnění (čís. 22, s. 1), lépe: hlasovat pro…Rozvíjí se proto soutěž za výtečné výsledky, za získání odznaku vzorného vojáka i za snižování nákladů… (čís. 27, s. 1.) místo správného soutěž o…

V čísle 6 jsme na straně 4 našli předložku mimo ve vazbě s druhým pádem (mimo doplňku HPS k dopisu Ústředního výboru), ačkoli mimo se pojí správně s pádem čtvrtým (mimo doplněk).

[172]V témž čísle je na straně 5 nesprávně užito slovesa nechávat s 3. pádem: Rozehrává herce až do tanečního rytmu, nechává jásat i barvě výpravy; správně: nechává jásat i barvu…

Za povšimnutí stojí i odchylky a nedostatky ve volbě slov. Zaujalo nás například spojení parní letní den (čís. 16, s. 2), a v témž článku o několik slov dále spojení sluneční letní den. Dnes ovšem obvykle rozlišujeme podle významu podoby parní a parný, sluneční a slunečný, a proto mluvíme o parném nebo o slunečném dni.

V čísle 6 (s. 3) nás překvapilo nesprávné užití slova kokarda: Francouzské kokardy na křídlech (rozuměj na křídlech letounů) byly ovšem nahrazeny označením generála Franca.“ Kokarda je přece ‚růžice z různobarevných stuh na čáce, na klobouku apod., odznak‘ (F. Trávníček, Slovník jazyka českého, str. 685). Správně má být: Francouzské znaky na křídlech…

Všimli jsme si také nespisovných výrazů, např. „Dneska jsi voják“ (čís. 4, s. 1.) nebo „Velitelé nemohou a nesmějí stát bokem“ (čís. 8, s. 1; lépe stát stranou), nebo … „s jasným cílem a správným pochopením je v silách překonat vlastní potíže“ (čís. 27, s. 3; správně: je v našich silách, je možno…, lze…).

Pro úplnost ještě připomínáme, že v článcích s vojenskou tematikou je nutno dbát na přesnou spisovnou terminologii, protože jinak by armádní noviny přispívaly k rozkolísávání odborného vojenského názvosloví a k rozšiřování slangových, hantýrkových výrazů (těch je možno užít jen ze zvláštních slohových důvodů): např. gorodek (odb. střelecké cvičiště), elektrostanice (správně elektrárna), tahač (odb. tažné vozidlo). Vypsali jsme si také několik odborně nepřesných výrazů: posádky tanků (odb. voj. osádky), odstřelovat (odb. voj. postřelovat), vyšší jednotka (odb. voj. svazek), součást (odb. voj. jednotka) aj.

Uvedli jsme příklady některých pravopisných, mluvnických a slovníkových nesprávností. Zbývá ještě zmínit se o nedostatcích slohových. Častým slohovým nedostatkem např. je, že se pisatelé vyjadřují složitě, „šroubovaně“ a příliš si libují v užívání a hromadění jmenných výrazů. Takové vyjadřování musí čtenáře odradit, protože ztěžuje srozumitelnost, jak ukazují tyto namátkou vybrané příklady: Jednání tohoto aktivu lze označit jako opravdu věcné a příkladné pro řešení využití prostředků kulturní a osvětové výchovy v podmínkách protiletadlové baterie… (čís. 26, s. 4). Lépe by bylo přestylizovat větu např. takto: Lze říci, že toto jednání bylo opravdu věcné a může sloužit za příklad, jak využít prostředků kulturní a osvětové výchovy u protiletadlové baterie. — Nebo: Je třeba mít neustále na mysli, že nutnost použití této metody nastává v případech, kdy… (čís. 6, s. 5). Lépe: Je třeba mít neustále na mysli, že této metody je nutno použít…

[173]Násilně působí i přebujelé obrazné vyjadřování, které může zatemnit myšlenku a rovněž ztěžuje srozumitelnost: Jen deset let nás dělí od únorového vítězství, ale i ta stačila k tomu, abychom na staveništi nového řádu už brzy vztyčili opentlený smrček socialistické úrovně v komunistické přestavbě naší země (čís. 11, s. 1).

Bylo by zbytečné hledat ještě další příklady slohových nedostatků. Nechtěli jsme ani podat úplný výčet všech jazykových nebo slohových nesprávností. Doklady z oněch několika lednových čísel Obrany lidu stačí k závěru, že jazykové stránce novin bude třeba věnovat více péče než dosud. Nechceme uváděním nedostatků nijak znevažovat odpovědnou a obětavou práci redaktorů, ale byli bychom rádi, kdyby jim naše kritické připomínky pomohly zvýšit jazykovou úroveň listu. Vždyť tisk stejně jako rozhlas má dnes neobyčejné možnosti výchovného působení a bylo by třeba, aby se stal i bojovným nástrojem účinné a všestranné jazykové výchovy nejširších vrstev našeho společenství — a v případě Obrany lidu také nastupující mladé generace.

Naše řeč, ročník 41 (1958), číslo 5-6, s. 170-173

Předchozí Jan Jahn, Jaroslav Bauer, Jaroslav Kuchař, Luděk Bachmann, Václav Křístek: Ze slovenské jazykovědy

Následující Emil Mleziva: Vysokotarifující zboží

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1