Časopis Naše řeč
en cz

Efektivnost

Jaroslav Kuchař

[Drobnosti]

(pdf)

-

Tohoto slova užil Jaromír Dolanský ve svém referátě na zasedání ÚV KSČ v únoru letošního roku v takové souvislosti a za takových podmínek, že bylo předem patrné, že se stane součástí pasivní nebo i aktivní slovní zásoby mnoha uživatelů jazyka. Protože se však v běžném neodborném vyjadřování vyskýtalo do té doby poměrně zřídka (v archivním materiále ÚJČ je sice doloženo, ale neuvádí je ani akademický Příruční slovník), bylo tu reálné nebezpečí, že bude zaměňováno s jiným běžně užívaným slovem, odvozeným ze stejného základu, podobně znějícím, ale s odchylným významem, totiž s efektností. Proto bylo nutno podat o něm vedle výkladů věcných také výklad jazykový co nejširší veřejnosti. To jsme učinili v Jazykovém koutku Čs. rozhlasu, v relaci vysílané 16. dubna 1957; na této relaci, upravené a doplněné, zakládá se i tento náš výklad.

Základem obou slov, efektivnost a efektnost, je slovo efekt; je to v podobě effectus původně slovo latinské, které se však rozšířilo snad do všech evropských jazyků a stalo se slovem mezinárodním. Také u nás žije už více než sto let. Obecně je známe na př. ve spojení dělat něco na efekt, t. j. počínat si naoko okázale, tak, aby to mělo líbivý, ale někdy i jen povrchní účin, nebo ve spojení doprovázet světelnými nebo zvukovými efekty, t. j. takovými umělými prostředky, které mají velkou vnější působivost, nápadně vyvolávají pozornost nebo dojem. Tak se slova efekt často užívá v neodborném vyjadřování, zejména ovšem v prostředí uměleckém, v kritikách divadelních her a p.

Význam ‚vnější, povrchní účinek, dojem‘, který je možno z těchto spojení vyvodit, je s hlediska vývoje slovního významu vlastně už významem odvozeným, zúženým, který však v dnešním našem jazykovém povědomí převládl nad významem původním. Původní význam, který mělo slovo v latině a má dosud také v některých jiných živých evropských jazycích, je neutrální význam ‚účinek nebo výsledek vůbec‘, bez onoho významového odstínu povrchnosti, vnějškovosti, který se nám vnucuje při běžném užívání. Došlo tedy u tohoto slova k t. zv. depreciativnímu zúžení významovému, při němž se u významu zúženého zdůrazňuje jen znak záporný. Podobně je tomu třeba u slov osud (1. ‚životní poměry, okolnosti‘, 2. ‚neštěstí, pohroma‘), nebo drzý (původně ‚odvážný, smělý‘ — srov. ve staré češtině a v ruštině —, dnes ‚přespříliš troufalý, dotěrný‘).

Ovšem ani původní význam slova efekt není u nás neznámý a je dobře doložen již ze století minulého. Názorně vyplývá na př. z tohoto větného úryvku z časopisu Naše doba z roku 1899: „S vynaložením co nejmenší síly přírodní dosáhnout (při konstrukci stroje) co nejvyššího efektu“, [181]nebo z dokladu dnešního: „Jeho snahy nedávají žádný hmotný efekt“, t. j. nedávají žádaný výsledek, nepřinášejí užitek, jsou neúčinné. V tomto významu se slova efekt, jakož i jeho odvozenin efektivní a efektivnost, u nás užívalo a někdy dosud užívá v odborném vyjadřování, na př. ve strojnictví, v elektrotechnice, v chemii a také v ekonomii, v národním hospodářství. Při neodborném užití má slovo v tomto významu poněkud knižní slohové zabarvení.

Dvojí různý význam slova efekt, o němž jsme mluvili, t. j. význam původní, ‚účinek, výsledek‘, a poněkud hanlivý význam zúžený, ‚vnější účinek, povrchní dojem‘, způsobil, že se formálně odlišily a osamostatnily i jeho útvary odvozené. Je to jednak přídavné jméno efektní, t. j. ‚okázalý, vypočítaný na vnější dojem‘, k významu zúženému, jednak přídavné jméno efektivní, t. j. ‚účinný nebo skutečný‘, k významu neutrálnímu. Tento význam přídavného jména efektivní můžeme sledovat na př. ve spojeních efektivní záruka, t. j. záruka účinná, taková, která vede k dobrému výsledku, efektivní práce, t. j. práce skutečně vykonaná, užitečná, nebo efektivní zisk, t. j. zisk skutečný, čistý.

A tak se konečně dostáváme k slovu efektivnost. Význam tohoto slova je ‚vlastnost toho, co je efektivní, účinné‘; znamená tedy na př. ve spojení za vyšší efektivnost národního hospodářství zhruba asi tolik jako účinnost nebo výkonnost hospodářství, t. j. co nejúčelnější využití všech prostředků, aby bylo dosaženo co nejlepšího účinku, výsledku. Tak v referátě Jaromíra Dolanského na uvedeném zasedání jsou v pojmu efektivnosti zahrnuty takové požadavky a opatření jako zvyšování produktivity práce, snižování vlastních nákladů, zdokonalování organisace a řízení hospodářství, zhospodárnění výroby a j., jejichž výsledkem má být překonání nynějších obtíží a zlepšení, zdokonalení celkového stavu našeho hospodářství.

Od února začalo slovo efektivnost rychle pronikat do našeho života. Byla by však velká chyba — jak už bylo na jiném místě dobře řečeno —, kdyby se stalo jen jakousi zaklínací formulí používanou při každé příležitosti. A to nejen z toho důvodu, že by se při častém a mechanickém užívání mohlo proměnit v prázdnou, nic neříkající frázi, ale i z důvodu jiného. Při takovém mechanickém jeho užívání bez zřetele na situaci projevu a na posluchače by je mnozí prostí uživatelé mohli zaměňovat i mást se slovem efektnost, jak jsme již toho byli také svědky. Proto tam, kde se můžeme vyjádřit méně přesně, nebo kde potřebujeme promluvit přístupněji, zejména v popularisujícím výkladu, vystačíme často s vyjádřením významově blízkým, ale zřetelnějším a výraznějším, jako jsou lepší výsledky, zlepšení celkového stavu, všestranné zdokonalení, účinnost, výkonnost, hospodárnost, účelnost a j.

Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 5-6, s. 180-181

Předchozí Zdeněk Tyl: Z knih, časopisů a novin

Následující Jitka Štindlová: Ruské slovo „učastok“ a jeho český překlad

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1