Orgán a aparát

lj (= Ladislav Janský)

[Drobnosti]

(pdf)

-

V nových stanovách Komunistické strany Československa se objevují tato dvě slova a bude snad vhodné zmíniti se o nich několika vysvětlujícími poznámkami.

Orgán je slovo původu řeckého a znamenalo původně „nástroj“. V dnešní češtině žije toto slovo v několika významech. Tak mluvíme o orgánech živočišného nebo rostlinného těla, t. j. o jeho ústrojích, jako orgán označujeme časopis, který je mluvčím nějaké organisace, korporace, sdružení, společnosti. Také ve správě státu a v její organisaci užíváme slova orgán. Znamená zde úřad, sbor, korporaci, které provádějí správu státu na určitém úseku. Orgány vlády lidu jsou národní výbory i ministerstva a všechny ostatní správní instituce, orgánem zákonodárným je Národní shromáždění. Orgány nazýváme však i jednotlivé osoby, které jsou svým povoláním nebo svou funkcí určeny k tomu, aby na určitém úseku vykonávaly státní moc. Tak slýcháme a sami užíváme spojení bezpečnostní orgán jako označení pro příslušníka Sboru národní bezpečnosti, slovy dozorčí orgán, kontrolní orgán pak míníme osoby, které jsou pověřeny konáním dozoru, kontroly atd.

[192]I když však označuje slovo orgán osobu, je neživotné, skloňujeme je tedy takto: 2. p. orgánu, 3. p. orgánu, 4. p. orgán atd. Tvary orgána (2. a 4. p.), orgánovi a pod., které někdy slýcháme, je nutno považovat za slangové, ve spisovném jazyce nepřípustné. Spisovný jazyk má u slova orgán jen tvary neživotné.

Nyní si všimněme, jak se užívá slova orgán v nových stanovách Komunistické strany Československa. Už předem můžeme říci, že toto užívání souhlasí s tím, co jsme řekli o významech tohoto slova a co se o nich dočteme ve slovnících. Nové stanovy mluví na př. o redaktorech stranických orgánů, t. j. časopisů, o státních orgánech, nejčastěji mluví však o stranických orgánech. A tu znamená slovo orgán sbor, jímž strana na určitém úseku vykonává své poslání jakožto vedoucí složka pracujících, jako předvoj dělnické třídy. Tak orgánem základní organisace je její výbor; nejvyšším orgánem organisace je její členská schůze. Orgány městské, okresní a krajské organisace jsou městský, okresní a krajský výbor, byro. A opět nejvyšším jejich orgánem je městská, okresní nebo krajská konference. V čele celé strany jsou jako její nejvyšší orgány Ústřední výbor a jeho předsednictvo a konečně vrcholný orgán strany — sjezd. Je tedy stranickým orgánem sbor volených funkcionářů, který na svém úseku řídí všechnu práci strany.

Tito volení funkcionáři však nemohou stačit sami na všechny úkoly, s kterými je stranický život spojen, zvláště nemohou zastat také všechnu práci administrativní. Mají proto stranické orgány vyšších stranických složek k ruce stranický aparát, t. j. placené pracovníky strany, podle slov Leninových „revolucionáře z povolání“.

Slovo aparát je původu latinského a jeho nejběžnější význam je přístroj, obyčejně poněkud složitější, na př. fotografický aparát, přijímací aparát a j. Vedle tohoto nejběžnějšího významu má slovo aparát ve spisovném jazyce ještě význam jiný, totiž „souhrn zařízení, zřízení“, jak se s ním setkáváme na př. ve spojeních bezpečnostní aparát, zásobovací aparát a pod. Do tohoto významového odstínu patří i užití slova aparát v nových stanovách strany. Podobně se užívá tohoto slova i v ROH (na př. členové aparátu ÚRO a pod.).

Naše řeč, ročník 36 (1953), číslo 5-6, s. 191-192

Předchozí Há (= Františka Havlová): Dějstvovati

Následující Jaromír Bělič: Zákonodárce nové spisovné češtiny