Usnesení z celostátní lexikografické konference, konané ve dnech 5.—7. června 1952 v Bratislavě

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Pracovníci československé lexikografie, shromáždění na pracovní konferenci, svolané jazykovědným oddělením Československo-sovětského institutu a akademickými ústavy (Ústavem pro jazyk český, Ústavem slovenského jazyka a Slovanským ústavem) k 2. výročí uveřejnění Stalinových prací o jazyce, dospěli po třídenním rokování k těmto závěrům:

I. Stalinovy práce o marxismu v jazykovědě mají hluboký význam též pro správný theoretický pohled na slovní zásobu jazyka a pro její zpracování ve slovnících. Veškerá lexikografická práce theoretická i praktická musí proto vycházet ze Stalinova osvětlení poměru jazyka a myšlení, vztahu jazyka ke společnosti, z jeho určení poměru mluvnické stavby a slovní zásoby a z rozlišení slovní zásoby a základního slovního fondu.

II. Spojení theorie s praxí musí prostupovat každou slovnikářskou práci. V období budování socialistické společnosti nelze si již představit, aby u nás vznikaly povrchní, diletantské slovníky, jimiž dřívější liberalistická nakladatelství z výdělečných důvodů neodpovědně zaplavovala knižní trh. Kvalita slovníků a přiměřené tempo pracovního postupu vyžadují odpovědně vedenou kolektivní práci. Naši přední jazykovědní theoretikové mají lexikografickou práci plně podporovat řešením theoretických otázek lexikografie a lexikologie a přímo se účastnit na slovníkových pracích. Do práce na dvojjazyčných slovnících je třeba vždy zapojit též dostatečný počet pracovníků v příslušném mateřském jazyce. Velkou péči mají starší pracovníci věnovat podchycení a výchově našich mladých slovnikářských kádrů, zastoupených na konferenci v počtu za kapitalistických poměrů nepředstavitelném.

III. Spojení theorie a praxe se musí projevit i v konkretních výsledcích lexikograíické práce, a to jak ve správném rozlišení a utváření základního typu slovníku, tak v jeho detailním propracování. Důležitým momentem je při tom zřetel k uživatelům slovníku. Řádné plánování slovnikářské práce pomůže nám práci časově urychlit, snížit výrobní náklady a přispět tak i k cenovému zpřístupnění našich slovníků.

IV. Konference kriticky konstatovala neuspokojivý stav dosavadní práce, zaviněný často vnějšími technickými okolnostmi. K nim patří pomalé vycházení akademického slovníku jazyka českého, nedostatečné personální vybavení a materiální zajištění slovnikářské práce na Slovensku, a to jak na dvoujazyčných slovnících ruských, tak na jednojazyčném slovníku slovenského jazyka. Proto je třeba neodkladně přistoupit k těmto naléhavým úkolům:

A. Ze slovníků jednojazyčných třeba zajistit urychlené dokončení slovenského pravopisného slovníku (Pravidel) a práce na normativním slovníku [57]slovenského spisovného jazyka, jakožto základního předpokladu veškeré další lexikografické práce na Slovensku. (O splnění tohoto úkolu žádá konference Ústav slovenského jazyka.) V českých zemích třeba zajistit práce na středním normativním slovníku spisovné češtiny (O splnění požádán Ústav pro jazyk český.)

B. Při vysoce závažném přenášení sovětských zkušeností na všech úsecích našeho politického, hospodářského i kulturního života stojí mezi dvoujazyčnými slovníky na prvním místě slovníky ruské. Proto je třeba plně zajistit práce na Velkém rusko-českém slovníku a na příručním rusko-slovenském slovníku, dále na II. dílu Slovensko-ruského překladového slovníku a naléhavě potřebném středním slovníku česko-ruském. Z ostatních slovníků je nutno pracovat především na slovnících jazyků lidově demokratických států. (O splnění žádáme Československo-sovětský institut, Ústav slovenského jazyka a Slovanský ústav.)

C. Nemenší pozornost je třeba věnovat dvoujazyčným i jednojazyčným odborným slovníkům terminologickým. Žádáme proto, aby v nově budované Československé akademii věd byla vytvořena autoritativní střediska, jež by vedla a koordinovala veškerou terminologickou práci i vydávání speciálních slovníků především marxisticko-leninské terminologie a terminologie nejdůležitějších odvětví naší výroby. Práce v těchto střediscích má být výrazem těsné spolupráce příslušných odborníků s linguisty, zejména při vytváření nových termínů, a má využít materiálů i zkušeností terminologických oddělení Ústavu pro jazyk český, Ústavu slovenského jazyka a Československo-sovětského institutu.

D. Naléhavou se stává i otázka speciálních školních slovníků. Práce na nich musí postupovat v souladu se současným stavem ostatních lexikografických prací a za jejich plné podpory. (O splnění tohoto úkolu žádáme katedry ruského jazyka pražské pedagogické fakulty i bratislavské filosofické fakulty.)

V. Průběh konference ukázal, jak vysoce politicky odpovědná a ideologicky závažná je každá slovnikářská práce. Právě proto, že jazyk je prostředkem vyjádření nové, mohutnějící socialistické skutečnosti stejně jako nejlepších pokrokových tradic, třeba věnovat zvláštní péči jak politicky důležitým heslům, tak citacím z marxistické literatury i z pokrokových autorů, nebo obsahové důsažnosti každého citátu. Je třeba neustále bojovat proti všem důsledkům a zbytkům objektivismu, kosmopolitismu a psychologismu na jedné straně, proti mechanickému materialismu a plochému vulgarisátorství na druhé straně. Třeba neustále usilovat o co nejdokonalejší zvládnutí ruského jazyka, který se stal při budování nové společnosti nezbytností. Ne náhodou se konference sešla na půdě Československo-sovětského institutu za příkladné spolupráce vědeckých institucí českých i slovenských: máme-li vskutku dostát úkolům, jež nám ukládá současná doba, musíme co nejvíce využívat zkušeností sovětských lexikografů a vůbec zkušeností kriticky a sebekriticky přísné, s prací nerozlučně spjaté a komunismus budující vědy sovětské v čele s geniálním vůdcem pracujících celého světa, prvním bojovníkem za mír — Josefem Vissarionovičem Stalinem.

Naše řeč, ročník 36 (1953), číslo 1-2, s. 56-57

Předchozí František Daneš: Porady slovnikářů v Bratislavě

Následující rd (= Redakce): Návštěva akademika V. V. Vinogradova