Stýniti

[Hovorna]

(pdf)

-

P. G. C. Křikava upozorňuje, že se na Pelhřimovsku říká: »Jak se to trochu stýní (= ztenčí), tak se to hned trhá.« Sloveso stýniti (spis. tvar by byl zténiti) je odvozeno od přídavného jména tenký týmž způsobem [95]jako stč. výsiti (nč. výšiti) od vysoký, hloubiti od hluboký, krátiti od krátký atd. — Proč zavedl Statistický lexikon obcí v Čechách název Velký Rybník, říká-li se v kraji samém prostě Rybník, není nám známo. Snad k tomu vedly zápisy starší. Že každý přívlastek Velký n. Malý u jmen místních není vždy odleskem německých názvů, nýbrž leckdy původu domácího, vykládal v NŘ. 2, 65 znalec moravských míst. jmen Fr. Černý. — Přisouvání hlásky ch k slovům jako bratrch, vítrch, kmotrch, zaznamenal také Šembera z nářečí t. zv. podšumavského (Plzeňsko, Písecko, Budějovicko, již. Táborsko) a Bartoš z Valašska. Zpráva, že se tak vyslovuje také místy na Humpolecku a Pelhřimovsku, doplňuje tedy tyto údaje. Hláska ch vzniká tu, jak se podobá, čistě mechanicky, jako předržení proudu vycházejícího z plic za současného svírání hrtanu.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 3, s. 94-95

Předchozí Rohlík

Následující Šlikoves