Časopis Naše řeč
en cz

Koc

František Mík

[Hovorna]

(pdf)

-

NŘ. 8, 156 žádala od nás zprávu, jak je tvar koc ve významu kotec rozšířen. Zjistili jsme toto: Nominativu slova koc jen ve významu slova kotec pro ptáky se užívá v lidové mluvě v obcích Březinách, Pusté Rybné, Telecím, Borové, Sv. Kateřině, Oldřiši, Širokém Dole, Sádku, Korouhvi a v Poličce, t. j. v celé západní části okresu poličského. Z východní části okresu jen z jednoho místa, a to nejvýchodnějšího, Chrastavce, došla zpráva, že koc říkají jen lidé starší, mladší říkají krbec. V Poličce říkají koc nebo budka kotci pro špačky, krbec pro kavky. V Březinách je slovo koc v rodě ženském, v ostatních obcích v rodě mužském a skloňuje se: do koce, ke koci, pod kocem atd. Slovo koc v lidové mluvě znamená v Bystrém klep, klepaření a p., v Trpíně tlachání, v Dol. Lhotě klep (kocat = mnoho mluvit, nekocej! = nemluv hloupě, nepravdivě!, to je koc = to je hloupé povídání), v Chrastavci klep, pomluva (od kocati, t. j. mnoho, planě, zbytečně, jalově mluviti). Tyto obce jsou ve východní části Poličska. Slova koc na Litomyšlsku neznají vůbec. »Koc říkají horáci,« řekla jedna stará žena. Ale ani slova kotec neznají dosud naši lidé vůbec v mnohých obcích vých. Poličska (v Hartmanicích, Dolní Lhotě, Rohozné, Vítějevsi) a na Litomyšlsku (Heřmanice, Makov, Seč Vidlatá, Střítež, Kozlov, Zhoř); někde je znají jen ve významu chlívek pro králíky (Trpín na Poličsku, Jehnědí na Litomyšlsku), jinde znamená kotec místo oddělené v chlévě pro prasnice (Heřmanice na Litomyšlsku). Budce pro ptáky vůbec říkají krbec ve vých. části Poličska (Hartmanice, Svojanov, Trpín, Chrastavec), nebo krb (v Rohozné ve východním Poličsku, Jimramově na Moravě na hranicích Poličska, Seči Vidlaté na Litomyšlsku), v Poličce budce jenom pro kavky říkají krbec. V Heřmanicích na Litomyšlsku říkají krbec holubníku. Pro ohradu pro kobylu s hříbětem, v chlévě pro odstavené tele užívá se jména kotlina v záp. Poličsku (na Březinách, v Širokém Dole, Telecím), ve vých. Poličsku (v Rohozné) se tak říká i ohradě pro housata a kačátka. Podle zprávy říd. uč. J. Kašpara z Borové (záp. Poličsko) se dříve užívalo i za slovo kotlina tvaru koc, na př. slula tak příhrada na brambory ve sklepě, pro odstavené tele v chlévě a p. Na Litomyšlsku ohradě pro kobylu s hříbětem ve stáji říkají už jenom příhrada (Seč Vidlatá), ohrada (Střítež) a v Korouhvi na Poličsku stání n. také štont vlivem sousední německé obce Jedlova.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 3, s. 91

Předchozí Hříbek

Následující Kýč

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1