Časopis Naše řeč
en cz

Nové české názvy rostlin

Rudolf Havel

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Naše řeč již věnovala dosti místa českému názvosloví rostlinnému, ať to bylo v příspěvcích zachycujících nevyčerpatelné bohatství názvů lidových (na př. v ročníku 24, 1940, str. 28), nebo ve vědecké stati Vl. Šmilauera (Jména našich stromů, r. 26, 1942), podávající přehled názvů po stránce slovotvorné i historické. Zájem o přírodovědné názvosloví je stálý a říše rostlinná je po této stránce snad nejvděčnější.

Část jmen rostlin, a to nejdůležitějších, je prastará, starší než všechny rostlinopisy, názvy vytvořené odborníky jsou mladší a žijí většinou v knihách nebo ve slovnících a tu a tam se objevují — ve zkomolené podobě — v řeči lidu. Přesto, že čeština má mnohem víc názvů, než je na našem území druhů rostlin, přece rostou u nás druhy, jež mají stále latinská jména, s nimiž se sice odborník nerad loučí, ale která laikovi, milovníku rostlin, jsou pouhým zvukem. To jsou většinou rostliny cizí, přivezené k nám z cizích krajů, pěstované u nás jen uměle, omezující se jen na skleníky nebo zahrady měst. Kdyby se objevily najednou v lese, na poli nebo u potoků na lukách, snad by je lid také pokřtil svými jmény a jistě velmi přiléhavě; ale jak to při lidových názvech bývá, každý kraj by měl pro ně název jiný. A přece jsou také rostliny, které u nás již zdomácněly a z městských sadů a zahrad pronikly již hluboko na venkov, a přesto si stále ještě ponechávají své latinské jméno. Takovou rostlinou je na př. forsytie, obecně známá jen pod tímto jménem, třebaže má již české jméno, které má všechny předpoklady, aby se vžilo: zlatice. Je vytvořeno uměle podle charakteristické barvy květů, jež obalují pruty dříve, než rozkvetou jiné keře našich zahrad. Podobně jako zde umělé jméno, vznikl asi lidový název zlatý déšť pro keř, barvou květů zlatici připomínající (čilimník - Cytisus). Jako u mnoha českých názvů květin známe i zde autora jména. Je jím Jaroslav Nauman, autor milé knížky Naše jehličiny (u Štence 1925), který v knize Skalky a skalničky (Vesmír, 3. vyd. 1946) vytvořil tento přiléhavý název. Kniha, která je dobrou příručkou pro městské zahrádkáře, kteří chtějí co nejlépe využít malého prostoru kolem svého domku, je pro filologa zajímavá právě pro četné pokusy zčeštit jména rostlin s oblibou pěstovaných na skalkách čili v alpinech.

Dokonalá znalost všech vlastností těchto rostlin, skalniček, dobrý jazykový cit, využívání různých způsobů tvoření slov i nutný smysl pro zvukovou stránku slova způsobují, že česká jména jím navrhovaná nemůžeme přejít mlčením. U zlatice (Forsythia) dala k vytvoření nového slova podnět barva květů; jindy tvar květu (nadmutka - Daboetia, připomínající vřesovec, ale s většími, lampiónkům podobnými květy), jindy zvláštní způsob, kterým rostlina rozkvétá (shorakvět — Liatris, rod složnokvětých připomínající kyprej, rozkvétá odshora dolů), jindy [113]postavení lístků (křižatka - Crucianella; zde je jméno zároveň zčeštěním jména latinského; pěkný kalk je i severka - Arcterica), jindy místo výskytu rostliny (sirota - Wulfenia, známá dlouho z jediného stanoviště v Korutanech) atd. Nauman dovede vytvořit jména různých rostlin, aniž opustí využití stejné barvy jejich květů: modrokvět, modrýš, modřenka (modřenka je tvořena touž koncovkou jako ladoňka, kterou připomíná). Uvedeme několik jiných českých názvů v knize vytvořených, ponechávajíce slovo ještě odborníkům botanikům, aby o nich pronesli svůj názor.

Azurka, rod rostlin z čeledi mařinkovitých, Houstonia. Bedrnička, rod z čeledi růžokvětých, Acaena. Boubelka, rod z čeledi zvonkovitých, Platycodon. Čechrava rod z čeledi lomikamenovitých, Astilbe. Dračík, rod z čeledi krtičníkovitých, Pentstemon. Drnečka, rod z čeledi prvosenkovitých, Douglasia (Aretia). Drobnozel, rod z čeledi pyskatých, Micromeria. Drsnatka, rod z čeledi podpětovitých, Haberlea. Hořkava, rod z čeledi šruchovitých, Lewisia. Hvězdnička, rod z čeledi složnokvětých, Townsendia. Kruhovec, rod z čeledi složnokvětých, Anacyclus. Mechovec, rod z čeledi složnokvětých, Cotula. Nemléč, rod z čeledi krtičníkovitých, Erinus. Ocúnek, rod z čeledi liliovitých, Merendera. Pistnatka, rod z čeledi podpětovitých, Jankaea. Pobělka, rod z čeledi liliovitých, Paradisia. Potěšilka, rod z čeledi krtičníkovitých, Mazus. Proměnlivka, rod z čeledi drsnolistých, Arnebia. Přísrstka, rod z čeledi drsnolistých, Mertensia. Rozrazilec, rod z čeledi krtičníkovitých, Paederota. Růžovka, rod z čeledi lomikamenovitých, Bergenia. Šafránovec, rod z čeledi amarylkovitých, Sternbergia. Šalvějka, rod z čeledi pyskatých, Horminum. Temnohlávek, rod z čeledi vstavačovitých, Nigritella. Třepenka, rod z čeledi zvonkovitých, Trachelium. Vřesnatec, rod z čeledi vřesovitých, Bruckenthalia. Zubatka, rod z čeledi krtičníkovitých, Synthiris. Zvončík, rod z čeledi rostlin zvonkovitých, Codonopsis.

Naše řeč, ročník 33 (1949), číslo 5-6, s. 112-113

Předchozí Věra Mazlová: Nářeční texty ze západní Moravy

Následující František Daneš: Novinky ve vojenském názvosloví

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1