Časopis Naše řeč
en cz

Zpráva o výzkumu moravských a slovenských nářečí

Jaroslav Voráč

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V článku Některé úkoly moravské a slezské dialektologie ve sborníku »Pocta Fr. Trávníčkovi a F. Wollmanovi« (Ročenka semináře pro slovanskou filologii Masarykovy university v Brně sv. I. (1948), str. 111—121) soudí autor, dr A. Gregor, že je nutno, aby se i na Moravě pokračovalo co nejdříve ve výzkumu nářečí, neboť „četné a výrazné znaky jednotlivých nářečí rok od roku více zanikají“. Při hodnocení [108]některých monografií o moravských nářečích formuluje autor několik důležitých požadavků, jichž třeba dbáti nejen při zpracovávání úkolů očekávajících moravskou dialektologii, ale které se týkají dialektologické práce vůbec. Referujeme alespoň o některých.

Při monografickém zpracovávání místních nářečí je třeba věnovati v hláskosloví plnou pozornost fonetickému popisu hlásek. Aby však mohl být co nejlépe uskutečněn požadavek, který klade Havránek v Listech filologických (LI, 343), že totiž dialektolog má uvésti hlavně rozdíly mezi popisovaným nářečím a určitou, obecně známou výslovností, bylo by žádoucí, kdybychom měli již normalisovánu výslovnost spisovné češtiny. V kapitole o tvoření slov neměla by chybět jména osobní a místní, ve skladbě by měly být zpracovány zejména odchylky od pravidelné stavby větné, pořádek slov, přízvuk dynamický, melodický, slovní a větný. Právem se doporučuje jednotná transkripce nářečních textů podle Pravidel pro vědecký přepis dialektických zápisů, jež vyšla ve Věstníku České akademie (LII, 63—68) a také jako zvláštní otisk.

U příštích slovníků nářečních bude třeba především, aby význam slova byl vždy osvětlen doklady, jež budou přesně lokalisovány a generačně rozvrstveny. Bude třeba dále rozlišovat výrazy dětské, slova zdrobnělá a mazlivá, žertovná, výrazy pejorativní a nadávky, slova ze života pohlavního, vojenské výrazy, slova z polního hospodářství a řemesel, názvy polních tratí, jména místní, příjmení, názvy botanické, zoologické atd.

V příštích letech bude vážným úkolem moravské a slezské dialektologie příprava k jazykovému atlasu moravských a slezských nářečí. K tomu dodáváme podle posledních informací z Moravy, jež nám poskytl doc. dr. J. Bělič, že dialektologická komise při Matici moravské, jejímž předsedou je prof. dr. Fr. Trávníček, se usnesla na schůzi konané v dubnu t. r., že přikročí k provádění průzkumu moravských nářečí metodami jazykového zeměpisu, jakých užívá Ústav pro jazyk český. Průzkum se zahájí dotazníkovou akcí a na schůzi bylo též dohodnuto, kdo má vypracovat dotazníky pro jednotlivá nářečí. Pro hanáckou oblast jsou pověřeni doc. dr. Al. Gregor, doc. dr. Fr. Kopečný a doc. dr. Fr. Svěrák; pro oblast lašskou prof. dr. Ad. Kellner a pro oblast moravsko-slovenskou doc. dr. Jaromír Bělič. Provádění průzkumu bude organisováno slovanským seminářem při filosofické fakultě Masarykovy university v Brně a Ústavem pro slovanskou filologii při Palackého universitě v Olomouci. Průzkum se provede v bývalých hranicích země Moravskoslezské, ale nejde při tom o nějakou akci zvláštní, nýbrž bude se postupovat v těsné spolupráci s Ústavem pro jazyk český.

Touto prací bude vhodně doplněn výzkum moravských nářečí, který [109]na podkladě monografického zpracování začal v slovanském semináři dlouho před válkou se svými žáky prof. Trávníček (soupis těchto prací rukopisných je v Havránkových Českých nářečích v Čs. vlastivědě III, ovšem jen do r. 1934). Toto monografické zpracovávání publikují svazky sbírky »Moravská a slezská nářečí«, vydávané za redakce prof. B. Havránka a Fr. Trávníčka od r. 1939 dialektologickou komisí Matice moravské. Vyšly zde dříve svazky dva: Štramberské nářečí od dr. Ad. Kellnera r. 1939 a Boskovické nářečí od dr. Fr. Svěráka r. 1941. Po osvobození vyšla rozsáhlá práce Kellnerova Východolašská nářečí jako sv. 3, 1946 a sv. 4, 1949. Kopečného Nářečí Určic a okolí (z oblasti centrální hanáčtiny) je už v tisku jako sv. 5 a Běličova Dolská nářečí vydá komise jako další svazek 6.

O stavu nářečního výzkumu na Slovensku informuje především stať prof. dr. E. Paulinyho v Jazykovedném sborníku (roč. 1946-47, str. 260 až 264). Pojednává o otázkách synchronického výzkumu nářečí a jeho pracovních a organisačních problémech.

Především je třeba starat se o vydávání monografií, prací, které by souhrnně zachycovaly stav nářečí v jednotlivých oblastech. Po stručném zhodnocení monografie J. Stanislava Liptovské nárečia a souborného díla V. Vážného Slovenská nářečí vypočítává autor oblasti, které si vyžadují doplnění nebo důkladných monografií. Jsou to hlavně: Tekov Hont Novohrad, Gemer, Šariš, Zemplín, Abauj.

Nářeční monografii charakterisuje výstižně jako „práci pramennou“. Má být nenahraditelným pramenem pro badatele o současném stavu jazyka, o všeobecně jazykovědných otázkách a o vývoji jazyka. Na tyto tři otázky by měla každá nářeční monografie pravdivě odpovídat. Základním požadavkem je vyčerpávající popis současného stavu určitého nářečí, „důkladná gramatika zejména pro oblast hláskosloví a tvarosloví“. Je také vítáno, zaměří-li na př. jazykový zeměpisec svou práci na rozšíření jazykových jevů, neboť se tím při větších oblastech umožňuje rozčlenění nářečního území a menší oblasti se zase přesněji ohraničí. Ohled na vývoj nářečí je pak zvlášť důležitý pro Slovensko, kde při nedostatku starých písemných památek lze vývoj jazyka zkoumat z největší části jen z nářečí.

K úplnosti popisu nářečí patří i spolehlivý nářeční slovník. Materiál pro nářeční slovník slovenský je uložen ve Slovenské akadémii vied a v jeho sbírání se pokračuje. Do r. 1945 bylo vyexcerpováno 15.000 lístků.

O pracích pro jazykový atlas slovenský, které se nyní soustředí v Jazykovedném ústavě Slovenské akadémie vied a umení, referuje dr. Jozef Štolc ve stati Atlas slovenského jazyka (Linguistica slovaca IV—VI, 1946-48, str. 427—432). Práce pro atlas má být dokončením a vy[110]vrcholením dotazníkové akce započaté téměř před 20 roky za vedení prof. dr. V. Vážného. Její výsledky se nyní souhrnně zpracovávají a kontrolují výzkumem na místě.

Obsah výzkumu vymezuje Dotazník pre výskum slovenských nárečí (Atlas slovenského jazyka). Sestavili ho prof. dr. E. Pauliny a dr. J. Štolc. Vydala Slovenská akadémie vied a umení 1947. Materiál je rozdělen na 750 otázek, při čemž jedna otázka obsahuje i více hesel, která jsou s různých hledisek příbuzná. Dotazník je zaměřen hlavně na otázky hláskoslovné a tvaroslovné a nepřihlíží zvláště k zjišťování lexikálních isogloss. Při výběru hesel bylo pamatováno i na to, že sledovaný hláskoslovný jev může někdy uniknout v důsledku odchylek lexikálních (na př. středosl. držať — východosl. trimať). Proto se bude výběr isogloss pořizovat až ze sesbíraného materiálu. S druhé strany však právě tím poskytne dotazník i mnoho příspěvků k zeměpisnému určení lexikálních prvků.

Na rozdíl od dotazníků pro česká nářečí, o nichž jsme zde referovali v minulém čísle, neobsahují dotazníky slovenské žádný slovní doprovod a jsou formulovány tak, že příslušné slovo je uvedeno jen ve spisovné formě. Ani jedna otázka není položena tak, že by vyplňovatele uváděla nejprve na jev a pak na jeho konkretní doklady na slovech (ve formě spisovné i nářeční nebo jen nářeční). Nezůstává také otevřena, nežádá, aby vyplňovatel sám uvedl další doklady na jev, nýbrž omezuje se na jeden nebo několik málo dokladů, s nimiž však počítá pak důsledně pro celou oblast. Je to výhodné, neboť to nesvádí k nepřesné odpovědi a udržuje jednotná hesla, což je opět důležité pro mapování. Rozdíly ve formulování otázek vyplývají ovšem z ohledů na vyplňovatele. Je zřejmo, že takto formulovaný dotazník může vyplnit jen sběratel poučený a zacvičený do metody sbírání nářečního materiálu. Proto se provádí v Bratislavě školení posluchačů slavistiky pro práci v terénu. Sběratelů má být asi 50—60. Výzkum se provede ve 3000 obcí, takže jeden sběratel (explorátor) vyplní dotazník asi z 50 nebo 60 obcí.

Stránky dotazníku jsou volně uloženy do obálky a mají velikost excerpčních lístků (12×16). Vyplněné dotazníky dají se tedy ihned přeřadit do kartotéky, jež bude obsahovat asi 300.000 lístků. Značná výhoda je v tom, že odpadá náklad i čas spojený s excerpcí (rozepisováním na lístky). Takto uspořádaný materiál se pak snadno zpřístupní zavedením indexů podle otázek, hesel a dialektologické problematiky.

Materiál atlasu přinese nejen podrobné poznatky o zeměpisné situaci nářečních jevů, nýbrž má být i vydatným pramenem pro soustavnou dialektologii. Za zmínku stojí i okolnost, že jen na výzkumné práce chtějí Slováci věnovat milion Kčs.

Naše řeč, ročník 33 (1949), číslo 5-6, s. 107-110

Předchozí František Daneš: Klípě

Následující Věra Mazlová: Nářeční texty ze západní Moravy

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1