Zpráva o výzkumu českých nářečí

Jaroslav Voráč

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Ústav pro jazyk český a dialektologická komise České akademie věd a umění provádějí průzkum současného stavu nářečí na území Čech s výjimkou zněmčeného pohraničí, kde nová česká kolonisace značně mění jazykové poměry.

Pro výzkum nářečí místních používá se zejména metody jazykového zeměpisu, který vychází ze zkoumání jazykových jevů podle jejich zeměpisného rozšíření. Při výzkumu právě prováděném ověřují se nově ohniska jazykových jevů nářečních a jejich územní rozsah. Zjišťují se znovu hranice jednotlivých českých nářečí podle jejich základních diferenčních znaků. Zároveň se provádí kontrola dosavadních informací o českých nářečích.

Průzkum byl zahájen v září roku 1947 metodou dotazníkovou. Dialektologická komise sestavila dva souhrnné „hlavní dotazníky“, z nichž jedním se ověřují a zjišťují typické znaky společné celé oblasti jihozápadních Čech, druhý má stejný úkol v oblasti severovýchodní. Připravuje se dotazník pro nářečí středočeské a pro t. zv. nářečí českomoravské. Kromě toho se letos rozesílaly speciální dotazníky pro jižní, západní a východní Čechy a pro okrajová nářečí (chodské, doudlebské a okrajová území severovýchodních Čech).

Dosavadní dotazníky zjišťují prozatím vybrané jevy hláskoslovné a tvaroslovné. (Jednou se vyskytuje dotaz na větnou melodii v dotazníku západočeském a v hlavním dotazníku severovýchodním na užívání předložek.) Bylo nutno omezit se výběrem na zachycení jevů typických pro danou nářeční oblast a zároveň vhodných pro třídění. Na tyto jevy se netáže dotazník přímo, ale uvádí slova, tvary a předložkové pády, jež jsou významné pro daný jev. Jde o slova zpravidla isolovaná, ale někdy se tak děje i v krátkých slovních nebo větných spojeních. Jsou to slova sice lexikálně nezajímavá, ale obecně rozšířená, takže se na nich může zachytit dobrý obraz rozsahu hláskoslovných a tvaroslovných změn.

Otázky se týkají hlavně dnešního stavu v soustavě hláskové, ať je dán různým výsledkem ve vývoji hlásek, rozdíly v kvantitě, růzností fonetické realisace hlásek nebo rozdíly v některých dnešních jevech kombinačních. V tvarosloví pak jsou to rozdíly vyplývající jednak z růzností hláskoslovných, jednak z různého stupně vyrovnání tvaroslovných prostředků pro stejný morfologický význam.

V dotaznících se užívá pokud možno běžného pravopisu a běžných liter, aby nezvyklý fonetický přepis a nové znaky vyplňovatele nemátly. (Výjimky jsou v hlavním dotazníku jihozápadním, kde se doporučuje užívati znaku na označení samohlásky neurčité barvy; stejně v dotazníku západočeském. Hlavní dotazník severovýchodní užívá znaku u [30]na označ. neslabič. u, speciální dotazník chodský a doudlebský označení ł pro tvrdé l a okrajový dotazník severovýchodní w pro retoretné v.) V poznámce se vyplňovatelům doporučuje, aby psali pokud možno podle skutečné výslovnosti. V dotazníku může vyplňovatel prostě podtrhovat nebo uvést do prázdných rubrik odchylná nebo nová znění, pokud se vytvořila.

Dotazník vyplňují především učitelé, osvětoví pracovníci a vysokoškolští studenti. Každý vyplňovatel má udat, kolik let v obci bydlí. Vyplňovatelé jsou upozorňováni, aby si všimli věkových a sociálních rozdílů, jež se uplatňují při vyskytování jevů, a aby uvedli, které jevy se vyskytují jen ojediněle nebo jako archaismy.

Tím, že dotazníky přicházejí na všechny školy národní i střední, byla vytvořena rovnoměrná síť zkoumaných míst ze všech obcí se školami a porůznu ještě z míst menších. Města vyňata nebyla, neboť i v nich nebo v jejich bezprostřední blízkosti může se najít dialekt dobře zachovaný. Konečně jde o to, aby byla zachycena nářečí i ve stavu zmodernisovaném vedle nářečí starších. Tato poměrná hustota sítě umožní zároveň kontrolu údajů srovnáním s okolními blízkými obcemi.

Hlavní ověřování vyplněných dotazníků se provádí na místě, metodou přímou. Dotazníková síť, jež podává první obrys a má úkol sondovací, doplňuje se řidší soustavou opěrných bodů, v nichž budou všechny důležité jevy ověřeny spolehlivě, přímo. Výběr těchto bodů je dán stavem sítě dotazníkové, tedy na př. hustotou zkoumaných míst a spolehlivostí odpovědí, zjištěnou srovnáním dotazníků ze sousedních obcí; dále zeměpisnou rozlohou nářečních celků, t. j. výběr musí zasáhnout jak ohniska nářečí, tak jejich hranice a přechodné pásy. A konečně je třeba říditi se informacemi, jež poskytují dosavadní práce o nářečích. Toto ověřování se děje za spolupráce s Fonetickým ústavem.

Materiál získaný přímou metodou se třídí do kartotéky jevů, každé slovo ve všech svých zněních po celé zeměpisné oblasti. Jednotlivé doklady jsou tedy lokalisovány (je uvedena vždy obec a okres) a generačně rozvrstveny (uvádí se věk zkoumané osoby).

Takto ověřené údaje dotazníkové přenášejí se na mapy hranic katastrálních území. Katastrální hranice obcí usnadní totiž vedení isogloss za předpokladu, že obec se svým katastrem tvoří jazykový celek. Každé slovo, na němž je dokumentován určitý jev, obdrží své číslo a mapuje se zvlášť pod tímto číslem po celé zkoumané oblasti. Stejně je označeno toto slovo i v dotazníku, takže mapy, dotazníky i kartotéka jevů zjištěných přímo tvoří jednotný celek. Mapy, na nichž jsou zakresleny jen obce a jejich katastrální hranice, mají stejné měřítko jako generální mapy (1 : 200.000), takže lze snadno provádět srovnání s poměry ze[31]měpisnými (přírodními i komunikačními), jež nezůstávají bez vlivu na stav jazyka. Každý jev bude mít svou vlastní mapu s poznámkami a odkazy k materiálu.

Dotazníky byly rozesílány na školy se souhlasem zemské školní rady prostřednictvím okres. škol. výborů a vysokoškolským studentům rozdávány na fakultě. V prvním sledu bylo rozesláno celkem 5055 dotazníků. V druhém sledu zatím 3866 dotazníků speciálních. V rozesílání se pokračuje. Celkový počet dotazníků při skončení akce stoupne asi nad 15.000 exemplářů. Všechny zatím uvedené druhy dotazníků obsahují dohromady asi 200 otázek, týkajících se různých jazykových jevů. Nářeční výzkum v takovém rozsahu nebyl u nás dosud proveden.

Naše řeč, volume 33 (1949), issue 1-2, pp. 29-31

Previous Miloslav Košťál: Obliba křestních jmen v starší době

Next Rudolf Havel: Čeština poklepem a poslechem