Bš. (= Josef Beneš)
[Drobnosti]
-
(F. N.) Příjmení Dedera je zhrubělá nebo mazlivá obměna slova děd, děda. Máme mezi svými příjmeními tvary podobné: Dědourek, Dadourek, Douděra (na západní Moravě říkají podle Bartoše, Dial. 460, dědovi dóda), tedy také s příponami obsahujícími r. Zdá se, že na vznik tvaru Dedera mělo vliv i příjmení Devera (ze stč. devěr svak, švagr); jsou (u Kotíka) také příjmení Tetera, Klukera. Vzorem při tvoření těchto tvarů mohly býti útvary odvozené z křestních jmen, na př. Jandera, Michera, Kubera, Ondera, Šimera, Vávera. Možná, že podnětem k vytvoření tvaru Dedera bylo spojení „děda Jandera“ a pod., neboť z něho mohla vzniknout rytmická a rýmující se dvojice dědera Jandera. Takový jev se pozoruje v přezdívavé dětské říkance o Karlovi: Kadlíště klíště padlo do hnojíště. — Změna slabiky dě v de je i v příjmení Deduch.
Naše řeč, ročník 32 (1948), číslo 1, s. 20
Předchozí Bš. (= Josef Beneš): U sluncí a U Slunců
Následující Tvary slovesa „ržáti“