Časopis Naše řeč
en cz

Lidové výrazy z rozličných krajů

Ing. C. Dobroslav Nič

[Drobnosti]

(pdf)

-

Vichr je ve Vlkonicích na Volyňsku řídká, načechraná zelná hlávka.

Kálet prádlo znamená na Volyňsku i ve Vodňanech máchat prádlo. Jazykové zvláštnosti volyňské sebral p. archivář Fr. Teplý v Dějinách města Volyně.

Runcat má na Slánsku dvojí význam: 1. mírně, skorem dobrácky strkat, šťuchat, dloubat; 2. dobízet se, škemrat, loudit, stále se o něco hlásit, stále něco připomínat. Člověk, který si takto počíná, je runcal; dnes hubuje často na současné poměry; to slovo znají i lidé od Kostelce nad Labem.

Nedokonavé ryncat a dokonavé rycnout znamená jenom hrubé, neomalené strkání, uhození. (Slánsko.)

Špundus je u Nového Strašecí žert, švanda: nedělej si ze mne špundus; u Slaného však strach: ta má ze mne špundus.

Čičan je jenom v Kopidlně vodovodní výtokový stojan, z něhož se odebírá voda na ulici. V blízké Jičíněvsi to slovo vůbec neznají.

Parkos je v Kostelci nad Labem špatný strom, strom mrzák, neužitečný, příživný lesní podrost.

Smetev říkají rovněž v Kostelci nad Labem větvi; na Litomyšlsku snětev.

Na Podlesí u Slaného a u Loun se splétá několik pramenů sladkého těsta ve vrstvu, která se stočí do prstence. Na ni se položí vrstva z menšího počtu praménků a často ještě třetí. Vznikne tak koleneč. Je to tedy vánočka stočená do prstence.

Trudl volají v Čimicích u Prahy na krocana. Je to jistě z něm. Truthahn = krocan. Ciba, ciba…, tak se svolávají slepice v Pochvalově u Loun, v N. Strašecí a v Lotouši na Slánsku.

Škuran je okolo N. Strašecí velká žába, často žabí samec.

Naše řeč, ročník 30 (1946), číslo 4-5, s. 100

Předchozí Josef Brambora: Lamor a lamoral

Následující František Kopečný: Nářeční výrazy u F. Horečky

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1