Časopis Naše řeč
en cz

Poznámky o kvantitě samohlásek při vyslovování cizích slov v češtině

Emil Votoček

[Články]

(pdf)

-

Mé poznámky se týkají hlavně nešvaru, který se zahnizďuje u některých afoneticky založených lidí při vyslovování těch slabik v cizích slovech, které podle tradice mají samohlásku dlouhou. Byl jsem k tomuto svému článečku přiveden jmenovitě způsobem, jakým se s takovými slovy nakládá v pražském rozhlase (v několika případech i v našem rozhlase londýnském). V něm totiž vyslovují, jak jsem jeho posloucháním zjistil a pravidelně si zaznamenával, u velikého počtu cizích slov samohlásku krátkou místo samohlásky tradičně dlouhé, a to působí nepříjemně na každého, kdo již od doby studijní přivykl vžité výslovnosti dlouhé. Uvádím zde alespoň ty příklady, jež mám podle svých zápisků po ruce.

agentura

místo

agentúra

censura

místo

censúra

aktivně

,,

aktívně

devis

,,

devís

Alfreda

,,

Alfréda

definitivně

,,

definitívně

arie

,,

árie

dur (např. H dur)

,,

dúr (H dúr)

Asie

,,

Ásie

eskadra

,,

eskádra

Australie

,,

Austrálie

Filipin

,,

Filipín

benzinu

,,

benzínu

finale

,,

finále

[207]fuga

,,

fúga

perspektiva

,,

perspektíva

humor

,,

humór

Poruří

,,

Porúří

iniciativa

,,

iniciatíva

preludium

,,

prelúdium

institutu

,,

institútu

problem

,,

problém

Italie

,,

Itálie

radia

,,

rádia

kabina

,,

kabína

roman

,,

román

karantenní

,,

karanténní

Romeo

,,

Rómeo

kolektiv

,,

kolektív

Rossini

,,

Rossíni

konservativní

,,

konservatívní

sanatorium

,,

sanatórium

Konstantin

,,

Konstantín

sezonu

,,

sezónu

kultura

,,

kultúra

statutu

,,

statútu

kursiva

,,

kursíva

struktura

,,

struktúra

literatura

,,

literatúra

studie, studio

,,

stúdie, stúdio

lokomotiva

,,

lokomotíva

Syrie

,,

Sýrie

margarin

,,

margarín

system

,,

systém

Mendlzon (!)

,,

Mendlsón

šampion

,,

šampión

milionů

,,

miliónů

tenor

,,

tenór

motivům

,,

motívům

thematický

,,

thématický

notu (nikoliv

,,

nótu

tribuna

,,

tribúna

hudební)

 

 

turbinové

,,

turbínové

ofensivu

,,

ofensívu

vagonu

,,

vagónu

pasivní

,,

pasívní

viktoria

,,

viktória

penicillin

,,

penicillín

vitrina

,,

vitrína

picikato (!)

,,

picikáto

žargon

,,

žargón

Pro tradiční dlouhou výslovnost slabik je docela jedno, jaká by podle etymologie ta kvantita měla být anebo jak se příslušná slabika vyslovuje v některém cizím jazyce. Za příklad uvádím slovo „kánon“, kterým se v hudbě označuje jistá kontrapunktická forma hudebná. V řečtině, kde to slovo znamená „pravidlo“, se píše kanón (s ómega), ale přesto se v hudbě ani neříká ani nepíše „kanón“, neboť „kanón“ značí v lidové řeči „dělo“. Jiný příklad: Slovo „kabina“ má ve franštině (cabine) krátké „i“ (kabin), do toho však české výslovnosti nic není, neboť máme svoji tradiční výslovnost „kabína“.

Každý ví, že náš český pravopis není čistě fonetický, jako tomu je v některých jiných slovanských jazycích. U mnoha cizích slov, zvláště u vědeckých výrazů, je u nás orthografie nefonetická. Uvádím příklady jen ze svého vědeckého oboru, chemie. Píšeme fluor, chlor, brom, jod, bor, ale vyslovujeme fluór, chlór, bróm, jód, bór. Stejně se prvky selen, tellur, arsen, antimon vyslovují selén, telúr, arzén, antimón. Píše se natrium, kalium, baryum, mangan, uran, molybden, helium, ale vyslovuje se nátrium, kálium, báryum, mangán, urán, molybdén, hélium. Atd. Jmenovitě falešná by byla krátká výslovnost v chemii organické u názvů končících příponou -an, na př. u slov methan, ethan, propan, butan, hexan, furan atd. Sluší vyslovovati dlouze methán, ethán, propán, bután, hexán, furán, kamfán, trifenylmethán a pod. Krátce vyslovované přípony „an“ využila totiž chemie už [208]jinde; jeť to přípona českých názvů solí, na př. síran, chlornan, uhličitan, fosforečnan atd. Kdyby se svrchu uvedený methan vyslovoval krátce, totiž methan, znamenalo by to sůl nějaké neexistující kyseliny methové, butan sůl nějaké neexistující kyseliny butové a pod.

Všimněme si výslovnosti některých jiných zakončení v chemii.

Přípona -in je vždy dlouhá; na př. anilin se vyslovuje tradičně anilín, sacharin sacharín, vanillin vanilín. Další příklady této výslovnosti: parafín, amín, fosfín, arzín, stibín, borín, betaín, ptomaín, olefín, glycerín, asparagín, glutamín, chitín, guanidín, orcín, resorcín, naftalín, pyridín, chinolín, chinín, atropín, nikotín, strychnín, oxazín, albumín, diazín, cholesterín. Našemu chemickému zvyku je úplně jedno, že se ve francouzském jazyce přípona -in (ine) čte krátce, na př. že se „aniline“ vyslovuje anilin, „pyridine“ pyridin atd.

Přípona -ol je v organické chemii většinou dlouhá (ól); na př. fenol se vyslovuje fenól, thymol thymól, benzol zní benzól. Další příklady výslovnosti: aldól, glykól, indól, pyrazól, guajakól, menthól, borneól, pyrról, chinól. Z běžnějších slov se -ol čte krátce hlavně v slově alkohol, jeť to slovo zcela zlidovělé, dále v slově glykokol a v několika málo jiných.

Přípona -en se v chemii čte dlouze; na př. ethylen se vyslovuje ethylén, mesitylen mesitylén, benzen benzén. Další příklady výslovnosti: acetylén, toluén, cyklohexén, isoprén, pinén, terpén, naftalén, fluorén, anthracén, thiofén.

Přípona -al se v chemii čte dlouze; na př. chloral se vyslovuje chlorál, acetal acetál, glyoxal glyoxál, merkaptal merkaptál atd.

Přípona -on se v chemii rovněž čte dlouze; na př. pyron se vyslovuje pyrón, chinon chinón, hydrochinon hydrochinón, keton ketón, pinakon pinakón, hydrazon hydrazón, osazon osazón, kumaron kumarón, benzofenon benzofenón. Také přípona -im se vyslovuje dlouze; na př. oxim se čte oxím. Přípona -osa se též čte dlouze (a to „óza“); na př. glukosa se vyslovuje glukóza, xylosa xylóza, celulosa celulóza a pod.

Ve mnoha názvech se čte samohláska dlouze i uprostřed slova. Tak se říká kyselině glukonové kyselina glukónová, tartronové tartrónová, malonové malónová, glutarové glutárová, glukonanu glukónan. Název diazonium se vyslovuje diazónium, diazosloučeniny diázosloučeniny. Uvádím dále, že se slovo ether vyslovuje éther, kdežto ester krátce: ester.

Mluvím-li o tradiční výslovnosti v chemii, mám na mysli tradici vysokoškolskou, odkázanou nám profesory Vojtěchem Šafaříkem, Preisem, Braunerem, Raýmanem a jejich žáky, k nimž [209]náleží i moje maličkost. A mám jen to přání, aby se o chybném, protitradičním vyslovování kvantit v cizích slovech v češtině vyslovily filologické korporace, resp. autority, neboť posloucháním těch chyb v rozhlase by se do širších vrstev zbytečně zavedla výslovnost odporující tradici a velmi nepříjemně se dotýkající sluchu.

*

Pozn. red. Rádi a ochotně otiskujeme tento poučný výklad p. prof. Votočka, a to jako námět nebo podnět k normalisaci výslovnosti, neboť takto autor sám na svůj příspěvek hledí. I když snad budou v jednotlivostech mínění různá, přece jen se z podaných příkladů zřejmě jeví naléhavá nutnost, aby orthoepická komise při České akademii věd a umění co nejdříve rozhodla o výslovnosti všech slov tohoto rázu a vydala normativní pravidla výslovnosti. Ale ani dnes ovšem není třeba, aby hlasatelé rozhlasu vyslovovali Mendlzon, jak slyšel prof. Votoček, anebo demíze, dyskúze, mize místo -se a naopak zas krise místo kríze, jak jsme ve zprávách rozhlasu slyšeli my.

Naše řeč, ročník 29 (1945), číslo 9-10, s. 206-209

Předchozí Vladimír Šmilauer: Jména našich stromů

Následující jh. (= Jiří Haller): Svatá holčička

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1