[Posudky a zprávy]
-
Místní národní výbor ve Velkém Zlíně vydal tuto vyhlášku:
Národní výbor Velkého Zlína zřizuje jazykovou poradnu pro Velký Zlín.
Její úkol: Bude dbát o správnost a čistotu jazyka ve všech veřejných projevech, zejména písemných.
Z její působnosti:
1. Povinné kontrole jazykové poradny podléhají ode dneška ve Velkém Zlíně:
a) všechny veřejné plakáty, vyhlášky, oběžníky, výtahy ze stanov, předpisy a pod., které jsou určeny pro širší veřejnost;
b) jména náměstí, ulic a městských čtvrtí, pojmenování úřadů a veřejných institucí, veřejná označení obchodů, reklamní nápisy a pod.
Uvedené jazykové projevy nesmějí býti dříve uveřejněny (v tiskárně vytištěny, malíři napsány a pod.), dokud nebudou po stránce jazykové prohlédnuty jazykovou poradnou a označeny jejím razítkem a příslušným podpisem.
2. Jazyková poradna má právo vyzvat obchodní, živnostenské a jiné veřejné podniky, aby opravily nápisy na svých závodech, na výkladních skříních a pod.
3. Jazyková poradna bude postupně vydávat jazykové pokyny pro hlavní obory veřejné činnosti a podnikání.
Úřadovna: Pro celý Velký Zlín radnice na Masarykově náměstí, č. dv. 43. Úřední hodiny: Denně (mimo sobotu) od 16—18 hod.
V Prštném, Loukách, Mládcové, Přílukách a v Kudlově úřadují kromě toho zástupci poradny. Je to vždy jeden člen učitelského sboru místní obecné školy.
Ve Zlíně 27. června 1945.
Vilém Morýs,
předseda národního výboru ve Zlíně
Bez dlouhých příprav a okolků si ve Zlíně tedy zavedli jednu z nejpotřebnějších a nejprospěšnějších institucí, po které naše doba zrovna volá. A jak jsme se dověděli ze zprávy poskytnuté nám přímo tvůrci této jazykové poradny, jejím předsedou prof. dr. Františkem Svěrákem a jejím jednatelem řed. Janem Zavadilem, veřejnost přijala zřízení jazykové poradny velmi příznivě a horlivě využívá jejích služeb. Hned v prvních týdnech se ukázalo, že je to podnik nejen prospěšný, nýbrž také dokonale úspěšný. Zlín se jako už ve mnoha jiných případech stal vzorem, kterého by si měly povšimnout všechny naše místní i okres[140]ní národní výbory, neboť podmínky ke zřízení jazykové poradny se dnes najdou všude. Bude trvat ještě dlouhá léta, než se nám podaří (podaří-li se to kdy vůbec) zdokonalit jazykové vyučování tak, aby každý sám sobě dovedl dobře poradit ve všech nesnázích pravopisných a mluvnických; a do té doby je jazyková poradna zpravidla jediným prostředkem, kterým lze účinně zajistit jazykovou úroveň veřejných projevů. Kruh přátel českého jazyka má sice v plánu své činnosti i zřizování venkovských odboček s místními jazykovými poradnami, ale je v této práci brzděn nedostatkem organisačních pracovníků; všechna tíha tohoto podniku leží stále jen na dvou nebo na třech dobrovolnících, přetížených už svým povoláním úředním, a za takových okolností nelze arci dělat zázraky. Proto se jazyková poradna Kruhu obrátila o pomoc i na Československou obec sokolskou, aby se do vzdělávacího programu tělocvičných jednot sokolských výslovně zařadila i jazyková kultura, a s podobnou žádostí se hodlá obrátit i na Svaz české mládeže. Místní národní výbor ve Zlíně nám nyní ukazuje řešení nejrychlejší a nejjistější, t. j. aby se zřizování místních nebo okresních jazykových poraden ujaly národní výbory. Běží totiž o to, aby se zabránilo zbytečnému prodlení; právě dnes je doba velmi vhodná k tomu, aby se obecný zájem o náš mateřský jazyk změnil v obecnou a horlivou snahu zlepšit naše vyjadřování po všech stránkách.
Naše řeč, ročník 29 (1945), číslo 5-6, s. 139-140
Předchozí Čistota mateřského jazyka se stává veřejným zájmem
Následující Petr Bezruč, Redakce: Fragnářka