Šuchomjať
Václav Machek
[Short articles]
-
Toto slovo a podobná jsem již uvedl v NŘ 25, 199, ale bez výkladu o jejich původu. Tehdy jsem se domníval, že nejvýraznější jejich souhlásky ch- nebo š- jsou v nich od počátku. To hodlám nyní opraviti. Jde o tato slova: han. chachoměť 1. malé drobné ovoce všech druhů, 2. hejno malých dětí (na Kunštátsku; Koníř ve Sborníku Zubatého), mor.-sl. chachomať suché chvojí (na Uherskobrodsku; Bartoš), šuchomať nečisté obilí, zarostlé travou, ovsihou, ohnicí, špatná krmě dobytku (u Val. Klobouk, B.), šusosmec daremné, nečisté obilí (zrní se semeny plevele; Hrozenkov, B.), sic. šuchomeť, šušomať, -mäť (-meta) 1. zelná chřástka, 2. špatná tráva, 3. suché proutí s listy, 4. lehký a mělký člověk (Kálal). Z hlásek i významů je zřejmě viděti, že toto slovo ztratilo už spojení se svou rodinou příbuzných slov, a je tedy vydáno na pospas všelikým asimilacím a jiným změnám, lidové etymologii (ta přivodila ono -smeť) a rozpadu významovému. Mám za to, že v těch tvarech vězí stejné slovo jako je r. suchomjáť(ka), jímž označují suché jídlo (bez nápoje), na př. musíme-li někde na pochodu nebo při pilné práci snísti jenom kus chleba, ale bez řádného zapití, což se pokládá za stravu nad jiné bídnou a člověka nedůstojnou. Původ je jasný: -mať (žen. rodu) je -mę-tь, od mnouti (mьnǫ męti), což znamenalo „drtiti, drobiti“ (na př. Dřevovinu konopí, lnu, odtud mědlice, také kdysi i vyšlapávati obilí atd.). Je to slovo starodávného typu: přípona -tь byla doma především v složeninách. U nás je význam „suché bídné jídlo (nebo krmivo)“ ještě vidět (někde se v zimě krmí i usušenými větvičkami s listím, viz zde výklad o slově choluj). Suchomętь bylo slovo praslovanské, ale u ostatních Slovanů kromě nás a Slovanů východních není z něho zachováno už nic.
Naše řeč, volume 28 (1944), issue 8, p. 188
Previous Sám Bůh ví, kde
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1