Časopis Naše řeč
en cz

Zodpověděti — zodpovídati se — zodpovědnost

[Drobnosti]

(pdf)

-

Tato slova za poslední doby nabyla zvláštní obliby. Denně je slýcháme, denně je čítáme. Na časopisech jest uveden zodpovědný redaktor, v časopisech čteme, že ministr zodpověděl dotaz, že přejímá zodpovědnost za svůj čin; rodiče si stěžují, že syn jejich nezodpovídá jich dopisy, úředníci naříkají, jak zodpovědný jest nyní jejich úřad atd.

Slova zodpovídati a zodpovědnost se zrodila na počátku minulého století. Otcem jich jest časopis »Cís. král. povolené Vídenské Noviny«, jejž od r. 1812—1816 vydával pověstný Jan Hromádko. Odtud asi se dostala do českoněmeckého slovníku Palkovičova, kdež však zodpovídati se vysvětluje významem: býti odpověden (rationem reddere, verantworten). Také Dobrovského Slovník uvádí to slovo s týmž významem. Ale Jungmann ve svém Slovníku má již také vazbu zodpověděti něco ve smysle etwas beantworten. A proti tomuto germanismu pak vystupovali všichni pozdější třibitelé jazyka a brusiči. Hattala ve svém Bruse na str. 291 ukazuje na to, že všecky slovanské jazyky znají jen vazbu odpověděti na něco. Tak v ruštině se říká: odvětiť na vopros, srbsky: odgovoriti na pitanje, v polštině: odpowiedzieć na pytanie. Ale tyto jazyky neznají ani tvaru zodpovídati ve významu: etwas verantworten; rusky se říká odvětiť za čto, srbsky odgovoriti za što, polsky odpowiedzieć za co.

Čeština sice se nevyhýbá jakémusi zesilování slov předložkami a v tom směru by se snad mohl připustiti tvar zodpovědnost a zodpovědný, ač předložka z jistě jest tu zbytečná a připomíná německou předponu ver (-antwortlich) a také má původce, jímž se zrovna chlubiti není radno. Čeština až do počátku XIX. století znala jen prosté tvary bez z. Tak až přední mistr jazyka českého v době staré, Tomáš ze Štítného, píše v Knihách šesterých o obecných věcech křesťanských: Za všecky nelepoty těžce bude odpoviedati. Nebo jinde: Kmotrové za dietě odpoviedají. Podobný smysl má vazba: odpovídati z čeho: Každý bude jednou ze svých činů odpovídati. Jungmann doporučuje říkati: Ty mi z toho odpovíš místo: Ty se mi zodpovíš. Vazby: odpovědnost za něco nebo z něčeho míti, přejímati, přenésti nebo: za něco, z něčeho býti odpověden, odpovídati jsou vazby správné. Redaktor tedy jest za redakci odpověden, odpovídá za obsah nebo z obsahu časopisu. Ale naprosto potírati sluší [61]vazbu: zodpověděti něco, na př. dopis, dotaz a p. ve smysle německého: beantworten. Tu se odpovídá na dotaz, k dotazu, o dotaze. Dopis zůstal nezodpověděn jest chybné m. zůstal bez odpovědi; nezodpověděný dopis jest správně česky: dopis, na nějž nebylo odpověděno, jenž zůstal bez odpovědi.

Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 2, s. 60-61

Předchozí Kdyžtě

Následující Divoké květy z novinářských sadů

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1