Časopis Naše řeč
en cz

Změny v Pravidlech českého pravopisu

[Articles]

(pdf)

-

(Viz NŘ. XXVI, 80 n.)

(Ostatek)

R

Radim, 2. i -i

2. Radimě

raditi, příč. raděn; u-

též razen

radnice; Staroměstská radnice

staroměstská

rahýnko

též rahénko

rejnok

rýnok

rejsek

též rýsek

remontérky

remontoárky i -oirky

rendezvous [randevú]

[randévú]

renesance

též renaissance

reportér

reporter

reservista, mn. 1. i -i

jen reservisté

reservoár

též reservoir

résumé

resumé

rétorický

retorický

révokaz, 2. -a

2. -u

revue [revý]

[revy]

rez, 2. rzi ž.; rez, 2. rezu m.

též 2. rze, reze ž. (častěji než rzi)

rezeda

též reseda

Rhodos

Rodus

rorýs i rorejs

jen rorýs

rozčepýřiti i rozčepejřiti, rozk. rozčepejři

rozčepýřiti, rozk. rozčepyř

rozebrati, rozeberu

též rozberu

rozedrati, rozederu

též rozderu

rozehnati, rozeženu

též rozženu

rozemlíti, rozemelu

též rozemleti, rozmelu

rozepnouti; rozpjav, rozpjal atd. i rozepjav atd.

jen rozpjav atd.

rozpětí, ve smyslu hmotném rozepnutí

jen rozpětí

rozeprati, rozeperu

též rozperu

rozepsati, rozepíši

též rozpíši

rozestavěti, rozestaviti

též rozstavěti, rozstaviti

rozestlati, rozestelu

též rozstelu

rozestoupiti se

rozstoupiti se

rozestírati

též rozstírati

rozestýlati

též rozstýlati

rozezvučeti

též rozzvučeti

rozežrati, rozežeru

též rozžeru

rozkoš, 2 -e

2. též rozkoši

rozpomenouti se, příč. rozpomenul i rozpomněl

též rozpomníti; jen rozpomněl

rozsívka

též rozsévka

rozsmykati

rozsmýkati

roztíti; podst. roztětí n. rozetnutí

jen roztětí

rozvaděč, mn. 1. rozvaděče

mn. 1. rozvaděči

[147]rozvírati

též rozevírati

rozžehnouti, rozžehnu

též rozežhnouti, rozžnouti; též rozežhnu, rozžnu

rozžehnuv, rozžehl, rozžehnut i rozžav, rozžal, rozžat

jen rozžav, rozžal, rozžat místo rozžeh, rozžehl, rozežžen

rozžhaviti

též rozežhaviti

rozžvýkati

též rozežvýkati

rtuť, 2. -ti

2. též -tě

rudiment, -u m.

rudimentum, -ta stř.

rudolfinská doba

rudolfínská

rukojmě jen 1., 2., 4. jedn., jinak tvary od rukojmí, 2. -ího

rukojmě lépe než rukojmí

rusalka

rusálka

rváti, rozk. rvěte i rvete

rozk. jen rvěte

Rybitví

Rybitvy, nikoli Rybitví

rzivý

též rzavý

ržáti, příč. ržál, podst. ržání; za-

rzáti, rzal, rzaní; nikoli ržáti, ržal, ržání

Ř

Řaditi, příč. řazen i řaděn;

nad-, pod-, pře-, při-, v-, vy-, za-

řaděn (řazen)

řemen, 2. -u

2. řemene

řemínek

též řemének

řešátko

řešítko

řezati, řeži, řežu, řezám; z-

jen řeži, řezám

říci; jen 1. jedn. řku, 3. mn. řkou; do-, z-

též řeknouti; též 2. řčeš, rčeš atd.

řídítko

řidítko

říkadlo

řikadlo

Říp, 2. Řípu

Říp i Řip, 2. Řipu

řváti, rozk. řvěte i řvete

rozk. jen řvěte

S

Samospasitelný

samospasný

Samuel, 2. -e i -a

2. jen -e

sanctissimum

sanktissimum

sběř, 2. -i i -e

2. jen -i

Scylla

Scyla

sdostatek

s dostatek

seč, 2. -e

2. též -i

sečísti, sečetl

sčísti, sčetl

sedění i sezení

sedění, ne sezení

sedmnáct

též -nácte

sejmouti; podst. snětí i sejmutí

jen snětí

semeno

sémě

senoseč, 2. -e

2. též -i

sepnouti; podst. spětí, sepětí i sepnutí

jen spětí a sepětí

sepsati, sepíši

též spíší

sergeant i seržán

jen sergeant

[148]sezóna i saisona

sezona (saisona)

sezónní i saisonní

sezonní

sgraffito

sgrafito

shromaždiště

též shromáždiště

schema, 2. -atu

2. též -ata

schisma, 2. -atu

2. též -ata

schlíplý

schliplý

schnouti, přič. schnul, ale -schnouti, příč. -schl; se-, u-, vy-

též sesechl, usechl, vysechl

Sibylla, sibyllský

Sibyla, sibylský

síci, příč. sekl

též síkl

síra nekrátí vůbec

též sirou atd.

sírovitý

též sirovitý

síť, 2. -tě

2. též -ti (řidčeji)

-síti; na-, o-, po-, roz-, vy-, za-

též -seti

sjímati, snímati

též sejímati

skála, 7. jedn. skálou

skalou

skálopevný

skalopevný

sklenka, sklenkář i sklínka, sklínkář

jen sklenka, sklenkář

sklep, 2. -a

2. -u

skořápka, skořepina

ob. též šk-

skráň

též skráně

skroutiti (dohromady), zkroutiti (ruku)

jen zkroutiti

skrupule, 2. ž. mn.

skrupul, 2. -e m.

skrýš i skrýše

jen skrýše

skrývačka

skryvačka (slovo jiného významu)

skřehotati

též skřehtati

skříň

skříně

skřípnouti; pře-, při-, u-, za-

též (skřipnouti)

skvrna

ob. též šk-

slabina

slabizna

sláma krátí jen 2. mn. slam

krátí v pěti tvarech (slamou, slamám atd.)

slámka

slamka

-slav, 2. i -i; Budi-, Čá-, Jaro-, Přiby-, Sobě-, Suli-, Vrati-, Zbra-, Zby- atp.

2. jen -ě

slévárna

slevárna

slez; slezový

sléz, slíz; slézový

vévodství Slezské

vévodství slezské

slivovice

slívovice

sloka

sloha, nikoli sloka

slouti, příč. slul

též sloul

Slovač, 2. -e

2. -i

slza pravidelně podle „žena“

též množ. slze, slzí

slzeti, slzejí i slzí

jen slzejí

smola, 7. smolou; smůla, 7. smůlou

jen smolou od smola i smůla

smotati (svinouti), zmotati (uvésti ve zmatek)

uvádí se jen zmotati

smýknouti

též (smyknouti)

sněť, 2. -ti; mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -ťmi

sněť i snět, 2. -ti

snětivý i snětlivý

jen snětlivý

souvrať, 2. -tě

2. též -ti

spásonosný

spasonosný

[149]spíše i spíš

jen spíše

Split

též Splět

Spojené státy americké

Spojené státy severoamerické

spratek, 2. -tku (neživ.), -tka (živ.)

2. -tku i -tka

spropitné

zpropitné

spřež, 2. -e

2. též -i

ssutina

též sutina

staročech (přívrženec politické strany)

Staročech

starozákonní

též -zákonný

Staré Město

Staré město (část Prahy), Staré Město (obec)

Starý Zákon

Starý zákon

stať, 2. -ti; mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi

jen 2. -ti

stébélko, stébelnatý, stébelniny

stebélko, stebelnatý, stebelniny

stehýnko

též stehénko

sténati; za-

stenati

step, 2. -i; mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -mi

jen 2. -i

stěžeje

též stežeje

stěžeň

též stežeň

stínidlo, stínítko

stinidlo, stinítko

stínka (hmyz)

stínka (stinka)

stírací

též stěrací

stisknouti, příč. stisknut

stištěn

stláti, přech. stela, stelouc

stele, stelíc

Stockholm

Stokholm

století, mn. století n. staletí

bez údaje o mn. čísle

stonati, stůňu, přech. stonaje

též stůni (řidčeji), přech. stůně

strakapúd

strakapoun

stráviti (pokrm, čas)

stráviti (pokrm), ztráviti (čas)

strávník

též stravník

strouha krátí jen 2. mn. struh

krátí v pěti tvarech (struhou, struhám atd.)

strůje i strůj

jen strůje

střapec i třapec

střapec, častěji třapec

stříknouti; do-, na-, po-, pře-, roz-, u-, v-, vy-, za-

též (střiknouti)

stříti, -střu, -střou; obe-, pode-, po-, pro-, při-, roze-, rozpro-, za-

stru, strou

stříž i stříže (stříhání ovcí)

jen stříž

studánka

též studénka

sůl, 2. soli; mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi

jen 2. soli

sušírna i sušárna

jen sušírna

svatojirský

též svatojiřský

svíce, mn. 2. svěc i svic

též svící

svinský

sviňský

svítidlo

svitidlo

svižný i švižný

jen švižný, chybně svižný

synopse i synopsis

jen synopse

syntax i syntaxe

jen syntaxe

sýrec

syrec

[150]Š

Šál i šála

jen šál

šestnáct

též -nácte

šídlo

šidlo

šidélko i šidýlko

jen šidélko

škubati

též šklubati

šlépěje i šlépěj

jen šlépěje

špeditér

též speditér

šťáva nekrátí vůbec

krátí v pěti tvarech (šťavou, šťav atd.)

štípadlo

štipadlo

štváti, rozk. štvěte i štvete

rozk. jen štvěte

T

Tábor, 2. -a

2. též -u

táboři, stoupenci táborští

Táboři

taille [tajle]

též talie

tamburaš

tamburáš

tantiéma

tantiema

taxa, taxativní, taxátor

též taksa, taksativní, taksátor

tázati se, táži se, tážu se; o-

jen táži

tellurium

telurium

tenký, 2. st. tenčí

též tenší

terpentin

terpentýn

tesati, teši, tešu, tesám; s-

jen teši, tesám

text

též tekst

textilní

též tekstilní

thema, 2. -atu

též téma; 2. též -ata

theorie, theoretický

též teorie, teoretický

these

též thesis

Thessalie

Thesalie

tipec, típek (slepičí nemoc)

típec (tipec)

tisknouti, příč. tištěn (o knihtisku), tisknut (jinak); vy-

jen tištěn

titul, 2. -u

2. též -e

tíže i tíž ž.

jen tíže

tíže i tíž přísl.

jen tíže

tkvíti, tkví i tkvějí; u-

jen tkví

tlíti, tlejí i tlí, rozk. tlej i tli, přech. tleje i tle

jen tlejí, tlej, tleje

tmel, 2. -e i -u

2. jen -e

tmíti se; se-, za-

též tměti

tónina

tonina

topol, 2. -u

2. též -e

totalisátor

totalisatér

trať, 2. -ti; mn. 1., 4. -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi

jen 2. -ti

tráva krátí jen v množném čísle

krátí v pěti tvarech (též travou)

trávovitý

travovitý

tresť, 2. -ti; mn. 3. -tím, 6. -tích, 7. -ťmi

jen 2. -ti

[151]trofej

též trofeje

Troja

též Troje

trouba krátí jen 2. mn. trub

v množném čísle tvary dlouhé i krátké

trůčky ž.

trůčky m.

truchliti, truchlící

též truchleti, truchlející

trust (bez udání výslovnosti)

[trast]

trymó

též trumeau

trýznitel

tryznitel

třásti, třesu; po-, roz-, vy-, za-

též třasu

třemen i třmen, 2. -u

2. -e

tříčtvrtní takt

též trojčtvrtní

třídírna

třidírna

tříměsíční

též trojměsíční

třináct

též -nácte

třípatrový

též trojpatrový

tříti, třu, třou; na-, o-, po-, pro-, pře-, při-, roze-, se-, u-, ve-, vy-, za-

tru, trou

třpytiti se; za-

též třpytěti se

Tuilerie

též Tylerie

tulipán, 2. -u

2. -a

tůně i tůň

jen tůně

turner, 2. -a

turnéř, 2. -e

tuš, 2. -e ž. (černá barva)

též mužské

tvář, 2. -e, ale v potu tváři

2. -e (-i zastar.)

týden, 2. týdne

též téhodne

tymián i dymián

jen tymián

Týnský chrám

týnský chrám

tyrrhenský

tyrhenský

týž, stř. totéž; 2. ž. téže

stř. též, 2. ž. též

U

U s 6. p. jen v několika ustálených rčeních před v; u vytržení, u vidění, u vyjevení, u víře

jen v jistých případech, na př. u městě, u vodě

úběl, 2. -e i -u

2. jen -e

učedník

též starší učedlník, učenník

účtovatel

učtovatel

udíleč

udileč

uhel, 2. -e i -u (k topení)

2. jen -e

uhrančivý

též uhrančlivý

Uhry, 3. Uhrám

3. též Uhrům

újma

též ujma

ujmouti; ujal, ujat, ujetí, ale při ženských ručních pracích ujmul, ujmut, ujmutí

jen ujal, ujat

uklínovati

uklinovati

ukolébavka i ukolíbavka

jen ukolébavka

úl, 2. -u

2. též -e

umístiti, příč. umístěn

též (umíštěn)

upjatý

též upatý a (upiatý)

upnouti, upjav, upjal, upjat, též upnuv, upnul, upnut (hmotně)

jen upjav, upjal, upjat atd.

[152]uprázdniti, příč. uprázdněn

též (uprážďněn)

Ural, uralský

Urál, urálský

uštěpáček, uštěpačný

též uštipáček, uštipačný

úterý m. i stř.

jen mužské

utíti; utětí i utnutí

jen utětí

uvědoměn, uvědomění

uvědomen, uvědomení

úvrať, 2. -tě

2. též -ti

V

Vábidlo

vabidlo

vaditi, příč. vaděn

též vazen

vágní

vagní

váha má dvojtvary ve všech pěti tvarech (měřicí jednotka — krátké, měřicí náčiní — dlouhé)

v 2. mn. je jen vah

varhany ž.

též m.

vázati, váži, vážu; na-, ob-, od-, pod-, pře-, při-, roz-, s-, u-, za-

jen váži

včelín, 2. -a

2. -u

večeřeti, večeřejí i večeří, rozk. večeř, přech. večeře; po-

jen večeřejí; rozk. též večeřej, přech. též večeřeje

vědérko i vědýrko

jen vědérko

velikonoce i velkonoce, -ční

jen velikonoce, -ční

Velký pátek

Veliký pátek

Velim, 2.i -i

2. jen -ě

velmoc, 2. -i; mn. 3. -em i -ím, 6. -ech i -ích, 7. -emi

2. -i, podle kost

vemeno

výmě, vymeno, v ob. mluvě vemeno

vepsati, vepíši

též vpíši

Versailles [Versaj]; 3. -llím, 6. -llích, 7. -llemi

též Versaje, 2. -aj, 3. -ajům, 7. -ajemi, -aji

ves; mn. 3. vsím i vesnicím, 6. vsích i vesnicích, 7. vesnicemi

3. vsem, 6. vsech, 7. vesmi

Březiněves

Březňoves

vesmír, 2. -u

2. též všeho míra

vestibul, 2. -u m.

též vestibulum, 2. -a stř.

více i víc

jen více

vícekrát i víckrát

jen vícekrát

vignetta i viněta

jen viněta

Viléma i Vilma, lépe než Vilemína a Vilemina

Viléma, lépe než Vilémina a Vilemína

víra krátí jen 2. mn. věr

krátí v pěti tvarech (věrou, věrám, věrách atd.)

viržinko stř. i viržinka ž.

jen viržinka

visací

též visecí

vkleče i kleče

jen kleče; chybně vkleče

vkliňovati

vklinovati

Vladislavský sál

vladislavský sál

vladyka

vládyka

vláha nekrátí vůbec

7. též vlahou

[153]vlákénko i vlákýnko

vlakénko i vlakýnko

Vlám [Flám]

Flám

Vlára i Vlář

jen Vlář

Vlašim, 2. i -i

2. jen -ě

vléknouti i vlíknouti; do-, na-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, při-, s-, vy-, za-

též (vleknouti)

vleže i leže

jen leže; chybně vleže

vole, 2. -ete

2. též vole

Volyně (české město)

Volyň

voněti, vonějí i voní

jen vonějí

voršilky

uršulinky

vrána krátí jen v množném čísle

též 7. jedn. vranou

vratič

vrátyč

vratký

vrátký

vrhnouti; od-, pod-, pře-, u-, vy-, z-, za-

též vrci

vrchol, 6. -e i -u

6. jen -e

vříti, vřu, vřou; ote-, poote-, při-, roze-, se-, vy-, za-, zane-

vru, vrou

vsedě i sedě

jen sedě; chybně vsedě

vstoje i stoje

jen stoje; chybně vstoje

vtíti, podst. vtětí i vetnutí

jen vtětí

Vulgáta (latinský text bible)

vulgáta

vyběračný a vybíračný

jen vyběračný

vyběravý i vybíravý

jen vybíravý

výběrčí, 2. -čího

2. též -čí

výduť, 2. -tě

2. též -ti

výhružný

vyhrůžný

vyjmouti; podst. vynětí i vyjmutí

jen vynětí

vykrystalovati

též vykrystalisovati

vyléčitelný, ne-

vylečitelný

výlivka i výlevka

jen výlivka

vymastiti, rozk. vymasti i vymasť

jen vymasť

vynalézti

též vynaleznouti

vyplíti, vypleji

též vypleti

vyprázdniti, příč. vyprázdněn

též (vyprážďněn)

vyřčení

též vyrčení

vyseděti, příč. vyseděn i vysezen

jen vyseděn, ne vysezen

vysmýčiti, rozk. vysmyč i vysmýči

jen vysmyč

výše i výš

jen výše

vytíti; podst. vytětí i vytnutí

jen vytětí

vyvoditi, příč. vyvozen (ale voděn)

též vyvoděn

vývozní i vývozný

jen vývozný

vyzráti, vyzraji

též vyzrám

vzápětí

v zápětí

X

Xantippa

Xantipa

Z

zábsti, zebe

Zabu i zebu, zebe

Zadar, zadarský

Zader, zaderský

Zadunají, zadunajský

Zádunají, zádunajský

[154]záhať, 2. -ti i -; mn. 1., 4. -ti i , 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi

jen 2. -ti i -tě

zachtíti se

i zachtěti se

Zakarpatí, zakarpatský

Zákarpatí, zákarpatský

zaklínovati

zaklinovati

zaklíti, zakleji

též zaklnu

zákonný

též zákonní

zamastiti, rozk. zamasť i zamasti

jen zamasť

za mlada

též za mladu

zamřížovati

zamřižovati

zánártí

zánartí

zaneprázdniti, příč. zaneprázdněn

též (zaneprážďněn)

zapomenouti

též zapomněti, zapomníti

zapomnětlivý

též zapomněnlivý

zápřež, 2. -e

2. též -i

zardíti se

též zarděti se

září m. i stř.

jen mužské

zářijový

zařijový

zaříkadlo

zařikadlo

zaříkávač

zařikavač

záští stř., zášť, 2. -tě ž.

jen záští stř.

zatímní

též zatímný

zatíti, podst. zatětí i zatnutí

jen zatětí

závěť

též závět

závrať, 2. -ti i -tě; mn. 1., 4. -ti i -tě, 3. -tím, 6. -tích, 7. -těmi

jen 2. -ti

zazníti

též zavzníti

zažehnouti, zažehla

též zažhnouti, zažhla

zbujník

zbůjník

zdáli

též vzdáli

zdéli

též vzdéli

zdřímnouti

též (zdřimnouti)

zdvihnouti, přech. zdvihnuv

přech. zdvih

zeď, 2. zdi; mn. 1., 4. zdi, 3. zdem i zdím, 6. zdech i zdích, 7. zdmi

zcela podle kost

zeleň, 2. -ně

2. též -ni

zemdlíti (mdlým se státi), rozk. zemdli

rozk. zemdlej

země i zem, 4. zemi i zem

jen země, 4. zemi

zesprosťačeti

zesprostačeti

zešedivěti

též zšedivěti

zešíleti

též zšíleti

zeti, příč. zel

záti, příč. zel i zál

zetlíti; zetlejí i zetlí, rozk. zetlej i zetli, přech. zetleje i zetle

též zetleti; jen zetlejí, rozk. zetlej, přech. zetleje

Zeus 2. Dia, někdy také Zeva

2. jen Dia

zhloubi

též vzhloubi

zhnusiti, příč. zhnusen

též zhnušen

zhostiti se, rozk. zhosti se

rozk. zhosť

zimostráz, 2. -u

2. -e

zjizvený

zjízvený

zkrystalovati

též zkrystalisovati

zlosyn, 5. zlosynu i zlosyne

bez údajů o 5. p.

zmatečný, zmateční

jen zmatečný

zmetek, 2. -tka (živ.), -tku (neživ.)

2. jen -tka

[155]změtení i zmatení

jen změtení

zmlada

též zmladu

-zníti; roze-, vy-

též -zněti

zohyzditi, rozk. zohyzdi i zohyzď

jen zohyzď

z počátku

s počátku

zpracovati

zpracovati (= vypracovati), spracovati (=vypotřebovati)

zpracovávatel

zpracovavatel

z prvopočátku

s prvopočátku

ztloušti

též vztloušti

ztlumiti

stlumiti

ztrojnásobiti i -bniti

jen ztrojnásobiti

zúmysla

zúmyslu

zuna

zůna

zváti, rozk. zvěte i zvete, přech. zva

rozk. jen zvěte, přech. též zova

zvířátko

zviřátko

zvýši

též vzvýši

Ž

Žába: a) = zvíře: krátí v množném čísle; b) = dívka: krátí jen v 2. mn.

v obou významech krátí v pěti tvarech

žaludek, 2. -dku

2. též -dka

žebírko

též žebérko

žebřík

též řebřík

žebříček; ale rostlina řebříček

 

žebřiňák

žebřiňák i řebřinák

želeti, želejí i želí, rozk. žel, přech. žele

jen želejí, rozk. též želej, přech. též želeje

žerď 2. -di; mn. 1., 4. -di i -dě, 3. -dím, 6. -dích, 7. -děmi

jen 2. -di

žhnouti, žehla

též žhla

žíti i žnouti, žnu

jen žíti

život, -a; život, -u (část oděvu)

jen 2. -a

žízniti

též žízněti

žluč, 2. -i i -e

2. -i (-e)

žráti, žereš, rozk. žer

též (žéřeš), rozk. též (žeř)

Naše řeč, volume 26 (1942), issue 5, pp. 146-155

Previous Josef Brambora: O některých jazykových zvláštnostech našich spisovatelů

Next jh. (= Jiří Haller): Česká divadelní mluvnice