Pohřížiti

[Hovorna]

(pdf)

-

K výkladu, otištěnému na str. 153, poslal nám p. Čestmír Kalaš, t. d. nadporučík v evidenčním bureau c. a k. gen. štábu ve Vídni, zajímavý list, z něhož vybíráme toto podstatně nové poučení o rozšíření rozličných tvarů slovesa pohřížiti:

»Pan pisatel onoho článku se zastává tvaru »pohřížiti« vyvinuvšího se z »pohříziti« a praví mimo jiné, že se »pohrouziti« v Čechách nikdy neříkalo. My však jsme na Chrudimsku a zvláště na Železných horách nasavrckých nikdy jinak neříkali než »umíš se pohroužit?« (a i »pohrouzit«), »ten se ti pohroužil!« (a i »pohrouzil«), ale jen »pojďte se pohroužet!« (anebo »pohružovat«). … Sloveso »pohřížiti« jsme u nás poznali až z knih, a to v jiném významu: Pohřižujeme se v myšlenky a po[217]hružujeme se pod vodu! — Čímž jsem se vynasnažil zjednati svým chráněncům jen rovné právo na život.«

Důležitá je zpráva, že tvar pohroužit je na Chrudimsku v lidové mluvě v obyčeji, k tomu vedle něho ještě — patrně zanikající — tvar pohrouzit. Že by se podařilo, zachovati při životě původní a nejsprávnější tvar pohrouziti, nelze očekávati: ale nelze upírati aspoň tvaru pohroužiti oprávnění i v písemnictví. Podobá se ostatně, že se ustaluje rozdíl mezi tvary pohroužiti a pohřížiti v ten rozum, že první je spíše v obyčeji ve smysle hmotném (pohroužiti se do vody), druhý ve smysle přeneseném (pohřížiti se v myšlenky).

V trvalém vidě (podle 5. a 6. třídy slovesné) jsou ovšem správné tvary se změkčeným ž, tedy pohružovati a pohřižovati (jako na př. vyprositi — vyprošovati) a pohroužiti, pohřížeti (jako překaziti — překážeti; tyto tvary se asi sotva ujmou, ale jest zajímavé, že pohroužeti žije na českém východě). Zmiňujeme se o tom zvláště, protože matiční Brus (v 3. vyd.) omylem opravdu divným za správné klade tvary pohřízeti, pohruzovati, pohřizovati.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 7, s. 216-217

Předchozí Dr. Josef Dobiáš: K RKZ

Následující Příspěvek k textilnímu názvosloví