Časopis Naše řeč
en cz

Před Vorlovy

Josef Beneš

[Drobnosti]

(pdf)

-

Na Soběslavsku se označují rodiny přídavným jménem přivlastňovacím: Vránkovi. Na př. v Hrušově Lhotě se říká: u Vránků, k Vránkovům, pro Vránkovy, o Vránků; zajímavé je, že se tu zachoval i jmenný tvar v sedmém pádě: za Vránkovy vedle složeného tvaru s Vránkovejma. Ve vlastivědné knížce Soběslavsko (od Emila Smrže) čteme: Jednou šla Jirkova ze „Skály“ nakupovat. Tu před Vorlovy spatřila něco ohnivého. (Str. 94.) Zejména ve jménech tratí se zde uvádějí tyto tvary: za Sýkorovy (Chabrovice; str. 82), za Houskovy (Nedvědice; str. 146), za Krejčovy (Debrník; str. 62). Z Debrníka je zaznamenáno i jméno trati díly Zatíkalovy, ale zde se stal podle všeho malý omyl; správně se tato trať asi jmenuje díly za Tíkalovy, neboť na str. 61 čteme, že nejstarším z debrnických rodů je rod Tíkalův, připomínaný už v 15. století. Naše doklady ukazují, že jmenný instrumentál přídavného jména přivlastňovacího se vyskytuje v označení stavení, živnosti, kdežto jiný, méně významný majetek se označuje tvarem složeným.

Naše řeč, ročník 26 (1942), číslo 1, s. 30

Předchozí Panáci a panáky

Následující Svůj