Časopis Naše řeč
en cz

Přísloví, pořekadla a rčení na Rokycansku

Josef Königsmark

[Drobnosti]

(pdf)

-

V rokycanském okrese (na Rokycansku, Radnicku a Zbirožsku) se obyvatelstvo v západní části zaměstnává v průmyslových podnicích; severní, východní i jižní části okresu jsou převahou zemědělské, lesnaté, ač i tam pracují továrny (v Strašicích, Zbirohu, Dobřívě).

Od západu na severovýchod probíhá hlavní železniční trať z Plzně do Prahy, k ní se na západě připojují trati lokálních drah z Radnic do Chrástu a z Rokycan do Nezvěstic. Autobusová spojení — zvláště na severu okresu — usnadňují vesničanům styk s většími středisky.

[254]To bylo třeba poznamenat, poněvadž se i v příslovích, rčeních a pořekadlech projevuje vliv zaměstnání a zeměpisné polohy. Slovesné útvary, které vznikly mezi lidem zemědělským, berou si příklady z nejbližší skutečnosti; pořekadla a rčení, zaznamenaná z oblasti průmyslovější s lepším spojením se světem, tedy z prostředí lidu pohyblivějšího, mají ráz všeobecnější.

Učitelstvo na rokycanském okrese sbíralo jazykové odchylky od spisovné řeči a poznamenávalo si i rčení a přísloví. Uspořádal jsem tyto ukázky lidového přemýšlení a důvtipu. Leckteré z nich jsou známy jistě i jinde mimo rokycanský okres. Použil jsem k doplnění této sbírky i svých záznamů, otištěných před lety v zaniklém regionálním měsíčníku „Brdském kraji“ („Příspěvek k dialektologii Brd“, 1909, 1913), a přísloví a rčení, která sebral Ant. Helebrant a otiskl roku 1902 v „Českém lidu“ pod názvem „Ukázka z nářečí okolí zbirožského“.

Tělesné vlastnosti

Je dlouhej, že by moh žebrat přes vrata. Je dlouhej jako zastrkovadlo vod pekla. Zarostlej jako Ezau. Má ruce jako hrabice (velké prsty a dlaně). Nohy jako potáče (velké; potáč = příze napředená na jedno vřeteno). Je malýmu prasátku pod kolínka (malý). Upadne přes stéblo slámy (neobratný). Má voči jako žíhadla. Má hlavu jako rorejs (rozcuchanou). Je zmrzlej jako preclík, studenej jako rak, utahanej jako kočka. Je hluchej jako pecl (také becál, pecál-beran). Má sílu jako ženatej brabec, je tlustej jako ženatej brabec. Je slabej jako sirka, drobnej jako mák. Je tlustej jako jezevec na jaře, jako krmenej šindel. Jen mu dát do žaludku svíčku (hubený). Ten je jak vypraný zelí (mdlý). Je vopuštěnej (sešlý, nuzně oděný). To je sekna! (naparáděná žena; na Plzeňsku: to je šprajda, šprajcka!). Hluchej jako špalek. Má hnáty jako fošna.

Tělesné i duševní vlastnosti, projevy jejich

Šikovnej jako necičky. Točí se jako brus. Má pod čepicí (chytrý). Hlava je v pejru (starosti). Nebejkuj! (neřvi). Postavil se jako komínec (zpříma). Staví se jako zmrzlá košile. Je jako prkennej Možíš (Mojžíš). Na řetěze aby ho držel. Hele, teta, jak se ten vohanka naparuje! Vyvalil se jako Vlášek (obecní žebrák). Ten má dobrej čuch (kdo dobře předvídá). Ten má vítr (strach)! To je vycváranej kluk (chytrý). Ten je zavázanej (obratný, chytrý). Ten toho spocívá (sní)! Sedí jako měděnej (nehne se). Tlačí se jako slepej kůň k voji. Stojí, chudák, jako suchá šveska u cesty. Sedí jako ptáčník u studánky. Ty si jako malej (bez rozumu). Tváří se navobědvaně (významně). Kouká jako poslední groš z pytlíku. Ten je mu milej jako sůl ve voku, jako hříbě valachu, jako trn v patě, jako roh na čele, voda v botě, koza v zelí. Kouká jako zevel, jako mumel, jako sova z nudlí, jako štyrák krz dirku, sova z houští, myš z komisárku. Je jako uříznutej vod šibenice. Všecko na ňom hoří (roztrhá mnoho šatstva). To je makovec [255](hlupák). Je starej jako voblaka, je mu kolik Velkejch pátků. Ten je chytrej přes čerta. Ten člověk neni marnej. Hloupej jako dudy, jako kovářovo boty, jako patník. Ten vynašel masnou louč (hloupý). Chytrej jako advokát. Pohnoulo se mu v hlavě, je hnutej, chycenej v hlavě. Hraje politiku (chce ošidit). Tancuje, jako dyš psa zebou nohy. Děti lezou jako moli. Skáče jako žába v plívách. Škrabe se (leze) jako kotě mákem (pomalu). Votáčí se jako sochor v pytli. Jde jako krmná kachna (kolébavě). Točí se jako na másle. Je stálej jako voda v koši. Je tajnej jako šídlo v pytli. Má z toho radost jako pes z měsíčku.

O počasí, jeho předpovědi

V březnu prach, v dubnu bláto je rolníkovi nad zlato. Duben suchý — rolníkům hluchý. Je-li teplo v lednu, bída sahá ke dnu. Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu nevyhání. Do Panny Marie narození vlaštoviček rozloučení. Je-li na Nový rok dešť, je o velikonocích sníh. Je-li o Nanebevzetí Panny Marie pěkně, bude požehnaný podzimek a počasí bude přát révě. Jak v pátek, tak v neděli a ve svátek. Vo svatej Dorotě schne prádlo na plotě. Prší a neví, kdy přestat. Je průslyšno (daleko slyšet). Tyčí hýdek (fouká mrazivý vítr). To tam čiší, to tam čouchá (je tam zima). Dyš de hodně pín (pěn) po vodě, bude hezkej čas. Radiná (zřícenina hradu Radyně) pere — je v mlze. Je-li máj zahradníkem, není stodol milovníkem. Na svatého Václava každá plaňka dozrává. Je-li vrána nablízku, je nejvyšší čas k setí. Kdo seje na svatého Víta, škoda žita. Jaký sena, takový žně. To je cahoť, to je bažír (nečas).

Jídlo, pití, kouření, dobré bydlo, nedostatek

Kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se s lidma (kdo krájí chléb špatně). Neťukej nožem, přivoláváš bídu. Jí jako kalounkářskej pes. Bída člověka najde, i když slunce zajde. Huba malá dirka, ale velká sbírka. Von by se někdo za groš najed, jen kdyby dali. Kdo hubu šidí, sklízí chamradí. To je pro něj jako malina pro vola, jako kapka do móře, jako moucha do pekla. Na Tučnej čtvrtek má každej kousek masa mít, i kdyby se měla rodina o ptáčka rozdělit. Na Škaredou středu ráda spim, a co je dobrýho, všechno snim. Bachor bude brát dršku (dršťku) k tanci (budeme mít hlad). Když se hvízdá na klíč, přivolává se bída. Drbe kozla (zvrací). Chodit na sekotu (vzniklo za světové války: shánět potraviny po venkově; dosud toto slovo žije, zvláště v Dobřívě a v Strašicích). Dopí, na dně je síla. To byl matrabas! (dobré jídlo). Tám je vo peníze jako mlynářovo slepici vo pšenici. Kouří, jako když chalupník peče chleba.

Nemoc, smrt

Trefil ho šlak, chyt se ho prant (sněť). Šahla na mně (= mne) smrť. Kope-li dítě za jídla nohama, kope matce hrob. Von zkalil (zemřel), zkalenec, kalka (mrtvola; Skoupý, Prašný Újezd). Spi, až pro tebe s křížkem přijdou (k mrtvému).

[256]Pomluvy, klevety, hubování

Tahá kladiva z rance (klevetí). Řek mu to ve štyry voči. Vidim do něj jako do hubený kozy, vidim mu do žaludku. Huboval jako sedlácí za stodolou (aby ho nebylo slyšet). Je zticha jako prase v žitě. Mušíš bejt jako kapr v žitě (zticha). Vraždu by na něj poveděl. Neřád krom tý drahý duše. Ten zajde někde za plotem. Žalovník žaluje, pod postelí maluje. Žalovníček Kateřina schovává se do komína. Malovaný vajíčko, slepičí žaludek, zvoneček zvoní (v Kolvíně o žalobníku). Já s tebou nemam (nemluvím).

Rodina

Dítě uteklo roku (chodilo, než mu byl rok). U N. honí lišku (čekají rodinu). Pude si pro vobecní boty (otec se chystá pro porodní babičku). Táta se mu utopil v louči (o nemanželských dětech).

Sliby, napomínání, rozkazy

Pro slíbení jeď na koni! Běž už spát, blechy v posadě už hvízdají. Ej, do pece! (podiv). Di k čerchmantu! Krbem (žertovné zvolání na hosta při zaklepání na dveře). To je vo povah (na pováženou). Na sto hříchů, když to pravda neni! To bys mi (= mě) namích! (rozzlobil bys mě). Ty keldo (budižkničemu)! Já tě (= ti) nacapam (napleskám). Vem navrátila!

Poctivost, nepoctivost, dobrota

Ten vo nic nezakopne, ten přes nic nezakopne (všechno se mu hodí, krade). Co mu sluníčko ukázalo, měsíček mu dal (o zloději). Dobrý srce hřeje. Seká latinu (dělá dobrotu). Ten učí zajíce tahat (chytá je do ok).

Rozmanitá rčení, pořekadla a přísloví

Husy se hněvají (oškubané husy nechtějí žrát). Ten to schejb (udělal hodně práce). Tam mi (= mě) něco srbí (není to docela v pořádku). Běda tomu dvoru, kde poroučí kráva volu. Je jich jako vok na oukropu, jako much v krajáči. Nosí to jako kočka koťata (stále s sebou a neví si rady). Zpívá jako moucha v konvi, všichni hnedle sou ve slepej vsi (není ho skoro slyšet, posluchači usnou brzy). Fůra jako Praha (velká, formanská). Platnej jako pes v kostele, jako husa v nebi. Tancovat při houvrati (za sebou, nezatáčet doprostřed). Řve jako na lesy. Čistej jako slovo bóží (je bez haléře). Já vam teda ten jeden spustim (nechám). Šli se vyvenčit (o dvojici, která vyšla ven). Bylo tam naseknuto, nazděno (plno). Tám se vyzkouší jako řemen ve vohni (popraská, zkazí se). Von chaluje (jí; v Ostrovci). Špatně chaluje (málo jí). Jak se vejdl točil? (Jak se podařil obchod?). Husa se zapeří (chystá si hnízdo). Já bych tám nešla ani za celej majolán (snad místo Majland, Milán). To je jako pásek (pěkně uděláno, přiléhá to dobře). Je tám za vošlapek. Ten mi vypad z voka (nemohu ho ani vidět). Málo to vodsype (málo vyděláme). Chodit na hrátky (na táčky). Hrát na žmukačku (vyklepávačku). Umejla zem, jako dyž jí pes volíže. Nevíš se pamatuvat? Bez kamení vína není.

Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 8, s. 253-256

Předchozí Dr. Josef Šmahel: Kepiti se

Následující Vojtěch Jirát: Básnické vyjadřování Jana Kollára

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1