Časopis Naše řeč
en cz

Sorta

[Drobnosti]

(pdf)

-

(J. B.) Cizí jméno sorta mívá 2. p. množ. čísla obyčejně sort; tvar soret („badatel o původu kulturních soret pšeničných“) je nezvyklý. Jak je známo, býval u těch jmen ze vzoru žena, která měla před koncovkou skupinu souhlásek, genitiv množ. čísla původně dvojí: 1. Jestliže ona skupina souhlásek vznikla z pův. slabiky jerové, objevilo se v ní v 2. p. množ. čísla e, na př. matka (z mat’’ka) — matek (z mat’’k’’), mzda (z m’zda) — mezd (z m’zd’’). 2. Jestliže to byla skupina souhlásek nejerová, původní, zůstávala i v 2. p. množ. čísla, na př. sestra sestr, modla modl. Časem se však oba tyto typy začaly vyrovnávat, a to zpravidla tak, že se druhý typ přizpůsoboval prvnímu. Tak vznikly naše novočeské tvary genitivní s t. zv. e vkladným sester, model, metel, modliteb, vrstev, jizev, vrásek atd. místo původního sestr, modl, metl, modlitv, vrstv atd. Někde se však udržel tvar bez e, na př. cesta cest, uzda uzd, jízda jízd, ba dokonce i pomsta pomst, ačkoli tu bývalo jer (srov. msta — mest). Jména přejatá z cizích jazyků se tomuto dvojímu typu rovněž přizpůsobovala, a tak máme u nich v 2. p. množ. čísla jednak tvary jako cisteren, luceren, palem, šelem, perel, kukel, truhel, masek, marek, piksel atd. jednak tvary jako krypt, kast, pust, harf, hord, myrt, part, port, vart, Mart, Syrt, sort atd. Jak je z těchto příkladů vidět, mívají cizí jména zakončená v -rta genitiv mn. čísla bez vkladného e; jen jméno karta má v 2. p. množ. č. tvar karet. Zřídka se vyskytuje u téhož jména tvar obojí, na př. deska desk i desek, freska fresk i fresek, kruchta krucht i kruchet, larva larev i larv, reforma reforem i reform (ale forma má jen forem).

Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 7, s. 223

Předchozí Kratší, kratčeji

Následující Svítávati

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1