[Posudky a zprávy]
-
„Až ze zviřátka bude zvířátko — a ze švižného až se svižný stane, — pak aspoň na chvíli, alespoň na krátko — do pera rosa míru skane. — Leč jistě pak zas přijde moudrý muž — lakadlem změn k novému zváben činu, — nad čárkou nad slovy mihne se dravý nůž [188]— a znovu zreformuje mateřštinu, — a jenom pro změnu a jenom na krátko — zas místo hovádko psát budem hovadko“.
J. Zhor, Čteme 1941, 97.
K těmto veršíčkům připomínáme:
Naši filologové jistě nejsou tak malicherní, aby se hněvali na zrcadlo a horšili pro karikaturu, ale jen tak mimochodem bychom — po sté a prvé — připomněli, že:
a) „až vyjdou nová Pravidla“, bude to první vážná změna v nich od r. 1913, tedy za třicet let;
b) že tedy i to „zviřátko“ — jehož i bylo podníceno důvody velmi rozumnými — žilo skoro třicet let;
c) že „švižný“ předpisovala theorie odjakživa (Jungmannův Slovník má jen tak, Wenzl 1886, všechna vydání Pravidel);
d) že nová Pravidla jsou dílem komise, která byla (podle V. Flajšhanse, Lumír 59, 148, 150) ustavena 6. XII. 1918 a obnovena 14. VI. 1932, neboli že lze ji viniti ze všeho spíše než z práce ukvapené.
Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 5-6, s. 187-188
Předchozí Chvályhodné odhodlání českých novinářů
Následující J. Čarek: Jazyk a národnost