Časopis Naše řeč
en cz

Správce a „správec“

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. M.) Spisovný tvar správce se v jazyce obecném měnívá v tvar správec, t. j. ze vzoru soudce přechází toto jméno do vzoru oráč. Změna skloňování se pak projevuje také v 5. pádě a místo spisovného správce! má v něm jazyk obecný tvar správče! Ten odchylný 5. pád se potom šíří i k jiným jménům, na př. rádče, dárče, vládče, vůdče, zástupče atd. místo spisovného rádce, dárce, vládce, zástupce a p. V jazyce spisovném však takovéto zaměňování obojích tvarů možné není; tu přesně rozlišujeme jména činitelů tvořená ze slovesného základu příponou -ec a skloňující se podle vzoru oráč (na př. lovec, kupec, chodec, jezdec, honec, pěvec, plavec a p.) a jména činitelů tvořená rovněž ze základu slovesného, ale příponou -ce, a skloňující se podle vzoru soudce (na př. tvůrce, škůdce, dárce, strážce, zhoubce, obhájce, příjemce atd.). Ve skloňování se liší tato dvojí jména v 1. a 5. pádě, jak jsme pověděli prve, a po stránce slovotvorné se zpravidla odlišují kvantitou kmenové (nebo kořenné) samohlásky: jména s příponou -ec mají samohlásku krátkou (kupec, lovec atd. ke koupiti, loviti), jména s příponou -ce však mají samohlásku zpravidla dlouhou (škůdce, zhoubce, příjemce atd. ke škoditi, zhubiti, přijmouti).

Naše řeč, ročník 25 (1941), číslo 2, s. 63

Předchozí Rybiny

Následující Z novinářské češtiny

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1