Časopis Naše řeč
en cz

Lidmila, Zdeňka

[Drobnosti]

(pdf)

-

(F. K.) Táže se nás čtenář: Pravidla českého pravopisu předpisují mimo jiné také tvar křestních jmen, na př. Lidmila, Zdeňka. Jak se má zachovati učitel, když je v žákově křestním listě napsáno křestní jméno jinak, na př. Ludmila, Zdenka? Má se řídit Pravidly či křestním listem?

Pravopisné odchylky v křestních jménech na úředních listinách, tedy také na křestních listech, jsou zpravidla způsobeny omylem pisatelovým a nemohou být brány za nezměnnou a nenapravitelnou skutečnost. Jestliže matrikář napíše do křestního listu Zdenka místo náležitého znění Zdeňka, neplyne z toho ještě, že by se příslušná osoba až do své smrti musila tak jmenovat. Ve škole při zapisování jmen do školních písemností má učitel právo i povinnost takové chyby opravit a psát i dávat psát křestní jména žáků ve znění předepsaném, tedy na př. Zdeňka. U jména Lidmila se nyní dovoluje i tvar Ludmila, takže není třeba jeden z těch tvarů nahrazovat druhým. Připomínáme však výslovně, že se tyto naše poznámky týkají jen křestních jmen, nikoli příjmení. U příjmení je tomu totiž jinak a znění křestního listu lze v nich měnit jenom s úředním svolením.

Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 2, s. 64

Předchozí Dr. V. Kraus: Co chvíle

Následující František Sekanina: „Nebíčkovat“, „dělat holubičku“ atd.