Vojtěch Kebrle
[Short articles]
-
Tato dvě slova se často zaměňují, ano slovo šlehačka slýcháme častěji nežli slovo šlehanka. A přece je mezi [224]těmito slovy značný rozdíl, kterého bychom měli dbáti. Proto radím tolik: Když se vás v kavárně číšník bude ptáti, zdali si přejete kávu se šlehačkou, odpovězte mu, aby šlehačku nechal v kuchyni kuchařce na šlehání, ale vám aby přinesl kávu se šlehankou, t. j. smetanou, jež byla oním kuchyňským nástrojem ušlehána (srov. strouhanka, hnětenka, sušenka). A kdyby ještě nechápal, povězte mu, že mezi šlehačkou a šlehankou je podobný rozdíl jako mezi řezačkou a řezankou. To snad pochopí.[1]
[1] Pozn. red. Máme ještě jeden případ, kdy výsledek činnosti má jméno patřící vlastně nástroji: hoblovačka je jednak „hoblovací stroj“, jednak však též „odpadek při hoblování, hoblina.“
Naše řeč, volume 23 (1939), issue 7, pp. 223-224
Previous Vojtěch Kebrle: Svobodárna
Next B—a.: Východní moře