[Drobnosti]
-
»Čistíme« Prahu od německých nápisů: měli bychom čistiti více, na př. i svou řeč. Jak ji máme znečištěnu germanismy uvnitř, dobře víme; ale i v povrchnostech je plna stop německého vlivu. Naše noviny se snaží správně vymycovati německé tvary vlastních jmen místních i osobních: dávno jsme všichni přestali psáti englický, ačkoli zde e místo latinského a má oporu v anglické výslovnosti a v anglickém pravopise slova England; píšeme také raději na př. Bolzano místo německého Bozen. Ale nejsme důslední.
Ervín Špindler před lety v »Nár. Listech« správně vykládal, že bychom neměli po německu psáti Elsasy, Elsasko, elsaský, nýbrž Alsasy, Alsasko, alsaský, abychom se srovnali s původním jménem Alisatia, s franc. Alsace, s pol. Alsacya, Alzacya, alsacki, alzacki, s ruským Aľzacija, aľzatskij atd.; ale hlas jeho zůstal hlasem volajícího na poušti. Neměl by najíti cesty k našemu sluchu dnes, kdy Alsasy přestávají býti částí německé říše?
Sesterský kraj Alsaska, Lotrinky, Lotrinsko, můžeme snad jmenovati, jak jsme jej jmenovali posud. Je to jméno najisto původu germánského, po Karlovci Lotharovi II., který Lotrinky dostal údělem po otci Lotharovi I. Lothringen, Lotharingen znamená vlastně »Lotharovci, kraj Lotharovců«; franc. jméno Lorraine je pozdější obměna lat. Lothari regnum (Lotharovo království). Naši předkové ovšem podle staršího tvaru německého říkávali Lotarinky, Lotarinsko, lotarinský.
Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 10, s. 302
Předchozí B.: Česká prósa
Následující Dávati — prodávati