[Short articles]
-
„Dostal jsem od českého družstevního nakladatelství lístek s tímto oznámením: »Zamyšlenou expedici několika knih, jako členskou premii, jíž jsme Vám oznámili lístkem z 10. t. na. neprovádíme a prosíme, abyste nás laskavě omluvil.« Ani se nepozastavuji nad pravopisnými chybami, kterými se to oznámení zrovna hemží (premie m. prémie, jíž m. již, chyby ve psaní čárek), ale ta »zamyšlená expedice« mě přece jen překvapuje. Prosím, abyste o tom napsali něco v Naší řeči.“
Na tento dopis svého čtenáře odpovídáme, že „zamyšlená expedice“ není dnes nic jiného než expedice, která se zamyslila, upadla do zamyšlení. Pisatel oné zprávy však chtěl říci, že nakladatelství neprovádí expedici, kterou zamýšlelo, tedy expedici zamýšlenou. Rozlišujeme totiž sloveso zamysliti (a podobně též domysliti, promysliti, vymysliti, přemysliti, smysliti, obmysliti, pomysliti atd.) s příčestím minulým trpným zamyšlen (domyšlen, promyšlen, vymyšlen atd.), k němuž je příd. jméno zamyšlený (domyšlený, promyšlený, vymyšlený atd.), a sloveso zamýšleti (a podobně též domýšleti, promýšleti, vymýšleti, přemýšleti, smýšleti, obmýšleti, pomýšleti a j.) s příčestím minulým trpným zamýšlen (domýšlen, promýšlen, vymýšlen, obmýšlen atd.) a s příd. jménem zamýšlený (domýšlený, promýšlený, obmýšlený atd.).
Naše řeč, volume 23 (1939), issue 6, p. 192
Previous Výrazivo
Next Arnošt Kraus: Zpověď bývalého orthografisty