Výrazivo

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době zase čítáme často o „výrazivu“. Rozumí se tím to, čemu obyčejně říkáme „výrazové prostředky“. Doporučovalo by se však, aby dříve, než se slovo „výrazivo“ vžije, byla dána odpověď na otázku, je-li správně utvořeno. A my se hned hlásíme s odpovědí zápornou. Víme totiž, že se příponou -ivo tvoří podstatná jména ze sloves (t. zv. deverbativa), a to vesměs ze sloves bez předpony (vychází se při tom z t. zv. základního kmene slovesného, ne tedy z kmene přítomného nebo minulého).

Všechna jména takto tvořená označují nějaký materiál, látku, hmotu. Vztah mezi významem podstatného jména a významem slovesa, z něhož je jméno utvořeno, bývá rozličný:

1. U některých — a bývají to slova stará — znamenají tato podstatná jména výsledek činnosti označené slovesem. Pletením vzniká pletivo, pečením pečivo, zděním zdivo, řezáním řezivo. Slovo tkanivo (co vzniklo tkaním) je tvořeno trochu odchylně: kmen slovesa je tu rozšířen o n. Do této skupiny patří i slovo mlezivo (první mléko), jehož základem je sloveso, v spisovné češtině dnes neexistující, mlézti (dojiti; slovenské — i moravskoslovenské — mlzť má posunutý význam „ssáti“).

2. V novější terminologii technické i řemeslné vzniklo mnoho slov na -ivo označujících spotřební materiál. Zcela běžná jsou slova barvivo, hnojivo, krmivo, kuřivo, palivo, stelivo, střelivo, vařivo, t. j. to, co se spotřebovává při barvení, hnojení, krmení, kouření atd. Z jiných odborných termínů uveďme aspoň některé: balivo (balicí materiál), cedivo (hmota vkládaná do filtru), dlaždivo (materiál k dláždění), klenivo (klenbové stavivo), léčivo (látka nebo preparát užívaný při výrobě léků), mazivo (hmota, kterou se mažou stroje), předivo (len, konopí, juta a jiné předivo), stavivo, svítivo.

3. Jména nástrojů při jisté činnosti užívaných se v nové češtině příponou -ivo netvoří. Jen jako zbytek starších období jazykových máme kladivo, patrně od praslovanského slovesa klad-, tluku (v staré slovenštině se stejným způsobem tvořilo jméno sekyry, sěčivo a křesivo, ná[192]stroje ke křesání). Z nové odborné terminologie by sem patřilo jediné vazivo, pojivá, „vážící“ tkáň.

4. Zato zcela novým významovým okrskem je pojmenování hmot podle jejich určení: melivo jsou plodiny určené k mletí, krušivo je prorostlá ruda, z níž se v krušírně odděluje čistá ruda od jaloviny, vodivo je materiál k stavbě elektrických vedení; podobně je tvořeno učivo, co má být naučeno, cvičivo, co má být nacvičeno, cvičebná látka. Tento odstín významový je nový, ale — myslíme — ne nesprávný: je v těsné souvislosti s významy staršími a neporušují se jím základní znaky přípony -ivo: tvoření jmen hmot ze sloves bez předpony.

5. Tyto základní znaky se však porušují, užívá-li se přípony -ivo k tvoření jmen hromadných a vychází-li se při tom dokonce z podstatných jmen, ne ze sloves. Není tedy dobré poštovní slovo doporučivo (souhrnný název pro všechny doporučené zásilky), nejsou dobré železniční termíny kolejivo a loživo, tvořené mechanicky podle úměry Putzmaterial: cídivo = Schmiermaterial: mazivo = Baumaterial: stavivo = Leitungsmaterial: vodivo = Schienenmaterial: kolejivo = Bettungsmaterial: loživo (připomínám však, že v železničním slovníku není toto slovo uvedeno). — Stejně nedobré je slovo výrazivo, jež chce býti hromadným jménem pro rozličné druhy výrazových prostředků. „Výrazoví“ by snad bylo o trochu lepší, ale protože kolektiva od jmen abstraktních nejsou běžná, zůstaneme při „výrazových prostředcích“.

Naše řeč, volume 23 (1939), issue 6, pp. 191-192

Previous K. E.: „Obdržeti“ v řeči obchodní

Next „Zamyšlená expedice“?