K. E.
[Short articles]
-
To je výrazová bezradnost, která prozrazuje člověka typicky neobchodního. Proč vlastně takový obchodníček nenapíše na vývěsní štítek u nás koupíte, u mne dostanete? Slovesa koupiti se bojí, protože příliš připomíná zákazníku placení, druhému nedůvěřuje, protože by snad někdo mohl myslit, že zboží lze dostati zadarmo. Proto volí neutrální sloveso obdržeti, které skutečně neříká nic o placení ani darování. Obdržeti — toť jenom nejasné naznačení, že zboží možno nějakým, blíže neurčeným způsobem dosáhnout. A právě v té neurčitosti a nejasnosti našli si někteří lidé vtip obchodního vyjadřování, právě proto si je tak oblíbili. Obdobně vzniklo také „tu možno píti mléko“, „tu [191]možno mandlovati prádlo“, a zase jen proto, abychom nemusili zákazníku připomínati kupování nebo placení. Nemusíme však býti ani odborníky v reklamě, abychom poznali prostoduchost takového vyjadřování. Všimněme si, že na př. Baťa, který slovní reklamu umí jistě dělat dobře (i když ne vždy bez jazykových chyb), nikdy neříká, že v jeho prodejnách obdržíte boty. Přímo a prostě nás vybízí, abychom si je koupili, abychom si je přišli prohlédnout, abychom navštívili jeho prodejnu a pod. Žádný dobrý obchodník nemůže nic dávat zadarmo, může jen prodávat, a to je pro jeho zaměstnání sloveso tak samozřejmé a jasné, že je skutečně bláhovost se mu vyhýbat anebo se vážně bát, že by si tu snad zákazník mohl splésti sloveso dostati se slovesem darovati.
Naše řeč, volume 23 (1939), issue 6, pp. 190-191
Previous K. E.: Křestní jméno před příjmení!
Next Výrazivo