Návštěvou u novin

František S. Jaroš

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Otiskujeme několik jazykových poznámek ze čtení denních novin.

Národní politika dne 26. června 1938 oznamovala, že čtyři posluchačky universitní byly prohlášeny doktorem. Jak to zní nečesky: Helena Železná ze Smíchova byla 25. června 1938 prohlášena doktorem filosofie, místo správného doktorkou!

V témž časopise 27. VII. 1938 stálo: „Padesátjeden profesor německých universit a jiných škol říšskoněmeckých podepsali prohlášení… “ (Polední list měl: „Padesátjeden profesor… odepsal… ). Pisatel v Nár. politice nevhodně spojil podmět v čísle jednotném (padesát jeden profesor) se slovesem v čísle množném (podepsali) a kromě toho číslovku padesát jeden nesprávně napsal dohromady. Lépe je užívat číslovek tvaru jedenapadesát; ty se píší dohromady a skloňování je s nimi daleko snadnější. Citovaná věta by tedy správně zněla „Jedenapadesát profesorů… podepsalo atd.“

Rovněž v Národní politice byl uveřejněn inserát: „Je lépe nemocem předcházeti, nežli je léčiti. Proto nezapomínejte na čištění zubů pastou atd.“ Správně česky říkáme: předcházeti někoho nebo něco; tedy má být i v tomto spojení 4. pád: „Je lépe nemoci předcházeti… “ Místo „aby se předešlo rušivým příhodám“ (t. 10/12 38) třeba psáti správně „aby se předešly rušivé příhody“.

Chybné jsou i tyto výrazy: „Pro pomoc uprchlíků použijte složenku číslo… “ Sloveso použíti má při sobě vždy genitiv. Tedy: „… použijte složenky… “ (t.)

„Likvidace stávajících organisací… “ Česky a správně: dosavadních (nebo nynějších) organisací (t.).

[186]„Vyslanec Jan Masaryk pronajal si již také ve Westminsteru byt“ (Nár. pol. 13. XII. 1938); pisatel chtěl patrně říci, že si jej najal, neboť pronajímá ten, kdo za nájem propůjčuje něco někomu jinému. Tak nesprávně píše i Polední list 18/1 39: „Výstava a veletrhy v San Franciscu si pronajaly neobvyklou reklamní plochu: záda tanečnic“, spr. si najaly. A Expres 10/11 1938: „V těchto domech pronajali si venkovští židé vše“, spr. si najali.

Naše hlasy v Čes. Brodě 29. X. 1938: „Řada politiků nemá vlastní existence… “ Nejde o nějakou řadu, nýbrž o počet, a proto by se řeklo správně: „Mnoho politiků… “ a pod.

Nár. pol. 18/XI 38: „V prvé řadě musí býti v pořádku kamna.“ Česky: „především musí býti… “ T. 16/V 38: „ … v řadě míst v Čechách „ byl učiněn pokus „ “, správně „v mnoha městech“.

T. 16/V 38: „ … od nichž závisí budoucnost“, spr. na nichž závisí. T. 28/XI 38 odpol.: „Albanie oslavila včera 26. výročí své neodvislosti… “, správně: nezávislosti. Říkáme „záviseti na čem“, nikoliv „odviseti od čeho!“

Polední list 1/XI 38: „Rakousko se dostalo do nejtěžší odvislosti na Německu“, správně do nejtěžší závislosti na Německu.

Nedělní list 1/1 39: „ … budoucnost… Národní jednoty jest odvislá od získání důvěry… “, správně… je závislá na získání důvěry…

Pol. list 22/3 39: „Ano, to záleží od nás, a to si tu sami vytvoříme“, správně „to záleží na nás“.

Z časopisu „Naše hlasy“ v Čes. Brodě, 29/X 1938: „Ale korektní poměr nezávisí jenom od nás, závisí též od chování Němců samotných“, nezávisí jenom na nás, ale též na chování Němců.

Polední list 12/X 38: „… 35 českých úředníků a více českých technických zaměstnanců “ — Podle německého rčení „mehrere“ píše se nesprávně více, i když se nevyjadřuje větší počet, než byl předešlý. Čteme na př. inserát, že „se přijme více švadlen na sezonní práci“, ale pisatel chce říci, že jich přijme několik, hodně, mnoho a podob. V hořejší větě tedy mělo stát správně: „ … a mnoho českých technických zaměstnanců“.

Nedělní list 13 XI 38: „ … že ostatní členové proti dr. Šerackému ani nespolupracovali… “, správně „nepracovali spolu“ nebo „neúčastnili se práce“ a podobně.

Nár. politika 17/VI 1938 (v úvodním článku dr. Borského): „Polsko nebude bojovati za Francii, jestliže Německo napadne [187]Francii v souvislosti s pomocí Francie Německem napadenému Československu.“ Zbytečné vazby jmenné a nesprávný pořádek slov v druhé části této věty působí, že se čtenář nesnadno dobírá vlastního smyslu; lépe by byl autor napsal, „jestliže Německo napadne Francii proto, že pomáhá Československu napadenému Německem.“

T. 2/VI 1938 (v ranním vydání): „ … aby dohoda byla uskutečněna za co největšího klidu obou stran“. Správně: „co možná za největšího klidu… “

Na jiném místě se dovídáme, že sládek pan Pavel Šmelhaus byl jmenován přísežným znalcem pro obor sladařský a pivovarský. Staří Čechové říkávali sladovnický.

Polední list 24/I 39: „ … aby po dlouholeté dřině opustil vlastníma rukama vydřený domeček… “ — Správný pořádek slov je tento: „aby… opustil domeček vydřený vlastníma rukama.“

T. 24/1 39: — „ … Vlastenecký skutek: ihned podpořit Národní pomoc… “ správně „uděliti podporu, podporovati… “ —

T. 2. ledna 1939: „Americké nakladatelství nechalo knihu přeložit… To je germanismus: übersetzen lassen. Sloveso nechati by bylo v této větě správné tehdy, kdyby někdo chtěl onu knihu přeložiti, nakladatelství by mu v tom nebránilo a nechalo ho tu knihu překládati. Zde však jde o to, že si to nakladatelství objednalo, neboli že dalo někomu knihu přeložiti.

V insertní části odpoledního vydání Nár. Politiky jsou záhlaví „Autodílny, Autogumy, Autolakovny, Autosklářství, Autovýzbroj.“ To všechno jsou slova nesprávná, nečeská. Je třeba varovat se takovéhoto skládání cizích a českých slov, a proto by tu Nár. politika měla psát „Automobilové dílny n. Dílny pro auta, Lakovny aut n. pro auta, Sedlářství pro auta n. Auto mobilové sedlářství, Automobilová výzbroj n. Výzbroj pro auta.“

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 6, s. 185-187

Předchozí Redakce Příručního slovníku jazyka českého, Kancelář Slovníku jazyka českého: Akademický slovník

Následující Jiří Haller: Z našich časopisů