Časopis Naše řeč
en cz

Moji hoši

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Gustav Af Geijerstam: Moji hoši. Kniha o krásném létě pro velké i malé. Ze švédštiny přeložil Gustav Pallas. Nakladatel Alois Koníček na Král. Vinohradech. R. 1918.

Svazek tento vydán s ilustracemi K. Šimůnka jako 2. číslo »Slunovratu«, knihovny pro mládež, pořádané Jaroslavem Petrbokem. Knížka uvádí nás na pobřeží mořské, kam se na léto odebrali rodiče devítiletého Oty a sedmiletého Jarky. Moře poskytuje zvláště vábné příležitosti k zajímavému pozorování a zaměstná[298]vání dětí. I vypravuje se tu tónem místy žertovným, místy s povýšeným humorem, jindy vážně s básnickým nádechem, ale pořád roztomile, leckdy přímo rozkošně, v řadě kapitolek, co všecko podnikali a jaké kousky prováděli jiným i sobě tito dva bratříci. Byli hodnější než Županův Pepánek nezdara, ale přece jen z téhož rodu. Jako dobře zvedené děti ochotně poslouchali rodičů, ale kde mohli, neposlechli a provedli svou.

Překladatele, jenž letos z Knuta Hamsuna přeložil knihu ponurých nálad starého člověka, žijícího už jen ve vzpomínkách a resignaci: Poslední radost (vyšla ve sbírce Zátiší, knihy srdce i ducha vydávané u B. M. Kliky v Praze), zvábil protichůdný spis švédského autora, proslulého líčením života maloměstského a venkovského, Moji hoši, čerpaný zase ze života dětského. Pochutná si na něm stejně mládež, jako dospělý čtenář; neboť mládí se svými naivními výstřelky i neukojitelným rozumbradstvím zůstává vždy milé a vyloudí úsměv i morousovi, zvláště je-li vypravování tak výstižné a přímo šito na 7—10leté mudrlanty, jako se to stalo v této knížce. P. překladatel, jak viděti, bedlivě naslouchal slohové zvláštnosti v hovoru a vypravování dětském, zachycoval jeho obraty, oblíbené výrazy a vůbec všechen způsob řeči, a snažil se, aby ani neobvyklým u dětí slovem, ani příliš spisovnými vazbami neporušil iluse dětského hovoru a obzoru.

Proto také připustil do překladu fráze a slova, kterých se v obecné mluvě užívá napořád, kterým však proto přece jen nelze přisouditi správnost, jako: zvyknouti si, býti zvyklý na něco (m. něčemu), obdivovati něco (m. obd. se čemu), člun byl rozhodně malý (m. najisto, naprosto malý) a p. Tiskové chyby jsme našli toliko tyto: přísahati (m. přisahati) a týčiti (m. tyčiti). Jazyková bdělost p. překladatelova — ač nevtíravá — jest mile patrná.

Naše řeč, ročník 2 (1918), číslo 10, s. 297-298

Předchozí Gilbert C. Křikava: Rozřešovati či rozhřešovati?

Následující B.: Studie ibsenská

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1