Naučí se ČTK. už jednou česky?

Karel Říha

[Články]

(pdf)

-

„Naše řeč“ už několikrát upozornila na to, že zprávy ČTK., rozšiřované několikrát za den čs. rozhlasem a poslouchané snad statisíci českými lidmi, berou na sebe se značnou lehkomyslností nebo snad netečností velkou odpovědnost za četné hrubé chyby proti jazyku, kterými jsou stále ještě zamořeny. Zdá se, že z pánů, kteří v ČTK. rozhodují, dosud nikdo si těch upozornění nevšiml, neboť staré chyby (výslovnost zhoda, zhromáždění a pod., viz poslední dva ročníky Naší řeči na mnoha místech) drží se v neztenčeném množství a nových chyb k nim přibývá několik každým dnem. Tak na př. jsem v posledních dnech poznal, že si zcela obzvláštní oblibu u pánů mluvčích z ČTK. získalo obecně proskribované a nečeské rčení „ohledně čeho“ n. „s ohledem na něco“. Slyšeli jsme 10. I. 1939 ve 22 hod. o „upozornění dlužníkům ohledně placení daně“ (m. stran placení daně nebo týkající se placení daně n. prostě „upozornění o placení daně“ a pod.) a hned den poté (11/I 1939 v 21 hod.) hlásila ČTK., že se „má zahájiti vývoz s ohledem na územní změny“; a tak podobně jsme slyšeli mluvit ČTK. i jindy. Nesprávné české výrazy, slova i vazby jsou u ČTK. na denním pořádku, na př.: poněvadž v těchto otázkách se nedocílilo [45]ještě shody (10/I 1939 ve 22 hod.) m. se nedosáhlo; sloveso docíliti označuje i akademický Příruční slovník jazyka českého, o kterém by zajisté nikdo nemohl říci, že je málo shovívavý k jazykovým chybám dnešního českého kolektiva, výslovně vykřičníkem jako hrubou jazykovou chybu, ale na ČTK. je, jak se zdá, vykřičník připomenutím příliš slabým. Téhož dne a v touž hodinu slyšeli posluchači, že „tímto složením dluhované částky zbaví se dlužník nebezpečí dvojího placení“; také sloveso dluhovati vytýká Přír. slovník za nesprávné a doporučuje za ně výrazy býti dlužen, míti dluh, a proto měla tu ČTK. mluvit raději o dlužné částce. Ustavičně se v jazyce ČTK. vrací nečeská vazba „začínati s něčím“; Čech sice začíná s Pánembohem nebo s boží pomocí, ale nezačíná s prací, nýbrž začíná práci (nebo začíná prací, když je na začátku nějaké jeho činnosti práce) nebo začíná pracovat. Proto je nesprávné, když ČTK. hlásá českému lidu, že „už příští týden se začne s kácením lesů“ (m. začne se kácení lesů n. začnou se kácet lesy; 14/I 1939 ve 22 hod.). A co řeknete tomu, že čs. vláda „nechce opomenout také ničeho, co by mohlo zaviniti… “? Ve škole se žáci učí, že se správně česky říká opominout a že ve větách záporných zůstává po přechodných slovech tvar nic (nikoli ničeho), ale ČTK. to všechno klidně boří a usvědčuje naše školy a normativní mluvnici z nepravdy! Nebo mluví ČTK. o úkolech, „jež přináší život s jeho šedí a všední prací (m. se svou šedí; 19/I 1939 ve 12.30 hod.), nebo že „z toho je vidět, že se jedná o více rodin“ (m. jde; t.).

Anebo jak líbezně znějí českému uchu nepěkné věty nastavované samými podstatnými jmény slovesnými, na př.: Po dokončení projednávání rozpočtu bude možno přikročiti… (m. Až bude rozpočet projednán, bude možno… „ 12/I 1939 ve 22 hod.)! Bylo potřeba sjednocení řízení hospodářského úřadu pro plnění všech úkolů… (m. Bylo potřebí sjednotit řízení hospodářského úřadu, aby mohl plnit… ; 20/I 1939 ve 22 hod.). Někdy pochybujeme o tom, že zprávy ČTK. skládají a čtou opravdu přirození Čechové; to zvláště tenkrát, když slyšíme tak nezvyklý způsob vyjadřování, jako na př. ve větě „Ostatní obžalovaní byli odsouzeni k několika letům do žaláře“ (m. na několik let do žaláře n. k několika letům žaláře a pod.; 10/I 1939 ve 22 hod.), nebo „Tato okolnost nezabrání oběma státníkům k přátelským rozhovorům o všech důležitých otázkách“ (m. nezabrání oběma státníkům, aby nerozmlouvali o… ; 20/I 1939 ve 12.30 hod.).

[46]Že ČTK. nemožně zachází také s českými číslovkami, na to upozornila „Naše řeč“ rovněž už několikrát. Nový doklad podala ČTK. 17/I 1939 ve 22 hod., když hlásila, že se cosi stalo „ve dvacet jedna hodin třicet minut (m. v jedenadvacet hodin… „ hned v další větě bylo řečeno už správně „ve dvaadvacet hodin“). Skloňování a časování je vůbec jedna z největších slabin ČTK. Její hlasatelé bez jakýchkoli rozpaků říkají na př., že „se jí (ženě) klade za vinu právě tak jako jejímu manželi, že… (m. manželu; 12/I 1939 ve 22 hod.), že „několik tisíc mužů bylo k těmto opevňovacím pracem již povoláno“ (m. pracím; 20/I 1939 ve 12.30), že „otázky souvisejí s řešením nových hospodářských úkolů“ (m. souvisí; 20/I 1939 ve 22 hod.), že „dělo bude nahraženo novým účinnějším dělem“ (m. nahrazeno; 19/I 1939 ve 12.30 hod.), že „nevědějí si rady“ (m. nevědí; 17/1 1939) atd.

Tento výčet chyb vesměs hrubých jsem sestavil, jak je vidět, z několika málo hlášení ČTK., vybraných jen namátkou z rozhlasových pořadů v posledních dnech. ČTK. by si už jednou měla ve vší vážnosti uvědomit, že má odpovědnost nejen za věcnou stránku svých zpráv (o tu se nyní ostatně stará přísná censura), nýbrž i za jejich stránku jazykovou. A není to odpovědnost malá: týká se stejně, ne-li ještě více, veřejného zájmu jako stránka politická. Při ní jde totiž o ten náš jediný majetek národní, který nám nikdo nebude moci vzíti a nevezme, dokud jej sami lehkomyslně nebo svévolně nevydáme: o náš jazyk mateřský. A na něj nám nikdo dnes nesmí nešetrně sahat, ani Česko-slovenská tisková kancelář! Ba právě proto, že mají všechny její zprávy tak velkou publicitu a tak velký ohlas v našem národě, stává se každá vážnější chyba jazyková v jejích projevech pramenem těžko nahraditelné škody. Tuto stránku své činnosti by si měli páni z ČTK. dobře uvědomit, a nedovedou-li sami tolik česky, aby mohli své zprávy stylisovat bez hrubých jazykových chyb, měli by si k své práci opatřit ještě dobrého znalce jazyka, který by mohl ručit za jazykovou stránku zpráv ČTK. Nečekejte, prosím, až se ozve nějaké ještě důraznější „Quo usque tandem…“

Naše řeč, ročník 23 (1939), číslo 2, s. 44-46

Předchozí Václav Polák: Lexikální a etymologické drobnosti VIII

Následující Vladimír Šmilauer: Výklady slov