[Short articles]
-
(J. H.) O tomto vyjadřování smíšených zlomků bývá klamné domnění, že je nesprávné. „Ozdobou tištěného slova, vzatou z ulice, je vžité rčení: »Ještě před 10 lety poštovní parník se plavil z Londýna do Brisbane půldruhého měsíce…« Půl druhého měsíce je patnáct dní, protože měsíc druhý i devátý a kterýkoliv se počítá po třicíti dnech. Jeden a půl měsíce — to asi chtěl pan pisatel říci.“ To je příklad takového mylného usuzování, které proti skutečnosti, že se tak vyjadřujeme nejen dnes, ale že se tak vyjadřovali už i naši předkové před mnoha sty lety, staví pouhé zdání nelogičnosti. Už v bibli Olomoucké (z r. 1417) se čte „šíře puol druhého loktu, výše jejie puol druhého loktu“ [292]a Štítný v Knížkách šesterých (z r. 1376) užil výrazu „jmaje puol druhé kopy“ (jiné staré doklady viz na př. v Gebaurově Hist. mluvnici III, 1, 272 n., IV, 172, 282). Dnes se tak všichni vyjadřujeme v jazyce hovorovém i knižním a tak tomu bylo vždycky. V takovém výraze nemůže být ovšem ani stopa nějaké nesprávnosti.
Naše řeč, volume 22 (1938), issue 10, pp. 291-292
Previous K. E.: Ještě cizí jména