Členka a j.

Jaroslav Přikryl

[Short articles]

(pdf)

-

Módní zanedbávání ženského tvaru „členka“ zdomácnělo ve zprávách Národního divadla a zahnízdilo se i v Ottově Naučném slovníku nové doby („Ehrenbergová… člen… Nár. div.“, „Čechova-Knipperová Olga, …člen Moskev. uměl. divadla,…“). Příznačné je, že tuto maskulinisaci provádějí i spisovatelky, u nichž bychom čekali, že se ženské výsady budou houževnatě přidržovati. Příklady z O. slov. jsou z pera paní Schubertové. Paní Lauermannová-Mikschová měla 10/I 1932 v Nár. pol. článek o doktorce Bayerové, nadepsaný „Průkopník. Ženský profil“. Správně by bylo: „Průkopnice. Profil.“ Obdobnou nesrovnalost vidím v tom, píše-li Božena Neumannová v Rozpr. Avent. 8/5 1930: „A. Pammrová byla… ženský revolucionář…“. Prof. Vlad. Helfert v Pazdírkově Hudebním slovníku naučném přiznává sice paní Bazikové, že je „virtuoska“, ale místo „mistryně na harfu“ ji nazývá „mistrem“.

Naše řeč, volume 22 (1938), issue 9, p. 288

Previous Augustin Jar. Doležal: Z chudého chlapce slavným mořeplavcem

Next Leopold Zubr: Lidové výrazy ze Mšece