Pamětní deska Janu Gebaurovi v Pardubicích

J. T. B.

[Articles]

(pdf)

-

K stému výročí narození Jana Gebaura

Na návrh spisovatele Rudolfa Robla se v Pardubicích při okresním a městském osvětovém sboru ustavil výbor pro zasazení pamětní desky na domě, kde v Pardubicích žil prof. dr. Jan Gebauer a kde se mu narodila dcera Marie, česká spisovatelka. Ve výboru jsou svými zástupci zastoupeni učitelé, profesoři, úředníci s vysokoškolským vzděláním, akademikové, Husův fond, musejní spolek, Svaz nár. osvobození, Ženská národní rada, Městská spořitelna, okresní výbor a městská rada. Předsedou výboru jest dr. Ant. Blahout, ředitel reálky, jednatelem Jan Tichý, státní učitel odborné školy.

Za vydatné finanční podpory veřejnosti, zejména učitelských organisací, zahájil výbor svou činnost v únoru 1937 a řídil ji tak, aby v říjnu 1938, t. j. sto let od narození Jana Gebaura, mohla býti deska odhalena. Umělecký návrh na desku připravil akad. architekt Karel Řepa z Pardubic. Odlitek v bronzu ve velikosti 160 X 105 cm zhotovila slevárna fy Chmelař v Praze-Vysočanech. Deska zobrazuje otevřenou knihu s vloženou vavřínovou snítkou a s textem:

V tomto domě, zvaném Wernerovský,
bydlil v letech 1865—1869
slovutný jazykozpytec
Ph. Dr. Jan Gebauer,
profesor zdejších reál. škol.
Zde se jemu a jeho choti Julii,
rozené Wernerové, narodila
roku 1869 dcera
Marie Gebauerová,
česká spisovatelka.
Tato deska byla odhalena při stém výročí
narozenin prof. Dr. J. Gebaura léta MCMXXXVIII.

Deska, umístěná ve výši prvního poschodí, je vykloněna z plochy zdi. Nad deskou je zavěšen bronzový věnec. Osazení desky, k němuž [276]dal svůj souhlas státní památkový úřad, je vyřešeno velmi šťastně a bude trvalou ozdobou Pernštýnova náměstí v Pardubicích.

Za součinnosti s Českou akademií věd a umění v Praze byla na měsíc říjen 1938 připravena slavnost odhalení desky. Na programu byla přednáška univ. prof. dr. Alberta Pražáka o J. Gebaurovi a vzpomínka spisovatelky R. Vojtěchové na Marii Gebaurovou. V den slavnosti byli účastníci pozváni na odpoledne obecním zastupitelstvem Vysokého Chvojna do této obce, kde rodina Gebaurova trávila své šťastné chvíle letního oddechu. Svou účast při slavnosti přislíbily také obě žijící Gebaurovy dcery, paní Helena Listová, choť profesora české techniky v Brně, a paní Ludmila Schieszlová, choť sekčního šéfa kanceláře presidenta republiky, se svými manžely. Městská rada a okresní výbor v Pardubicích přijaly protektorát slavnosti.

Tyto přípravy byly zcela porušeny neočekávaným tragickým obratem politických událostí a těžkými zkouškami, jimž je vydán náš národ. Proto pořadatelský výbor rozhodl upustiti od slavnostního programu. Deska byla odevzdána zástupci města do opatrování v tichosti bez okázalých projevů v neděli dne 30. října 1938 v 10 hodin dopoledne.

Úcta k památce Jana a Marie Gebaurových došla tak v Pardubicích plného pochopení a je třeba litovati, že zásah světových událostí znemožnil provésti pietní úkol v takovém rozsahu, jak toho žádaly význam i památné sté výročí narozenin Jana Gebaura.

J. T. B.

*

Kruh přátel českého jazyka požádal městskou radu pražskou, aby byla zasazena pamětní deska na domě v Čelakovského (nyní Polské) ulici, v němž Jan Gebauer v Praze bydlil.

Naše řeč, volume 22 (1938), issue 9, pp. 275-276

Previous Vladimír Šmilauer: Výklady slov

Next Augustin Jar. Doležal: Z chudého chlapce slavným mořeplavcem