Časopis Naše řeč
en cz

Baťa by měl rozepsat cenu

Ed Uc

[Články]

(pdf)

-

Populární Zlíňan a Čechoslovák, někdy Tomáš, nyní Jan Baťa, získal si houževnatou prací tolik svých pánů, to jest zákazníků, že může nyní — jeden z onoho mála — prováděti mecenášství. Mecenáši jsou tu proto, aby pomáhali napravovati nedostatky, z nichž všechny sice nejsou právě rázu finančního, ale valnou většinou se dají penězi překonati. Baťa založil cenu spisovatelskou, podporuje umění, uděluje cenu novinářskou — jistě by se mohl věnovati nějakým způsobem i nedostatkům, které se vyskytují v reklamě. Snad by bylo dobře, rozepsati cenu na nějakou dokonalou příručku pro tvůrce reklam, aby nehřešili tolik proti duchu českého jazyka.

Baťa je povolán nejen finančně, ale i morálně, aby takovou cenu rozepsal. Neboť jeho tvárlivé heslo „Náš zákazník — náš pán“ způsobilo již samo o sobě hrůzu nešikovných odvozenin nejen u těch, kdo Baťu napodobí, ale přímo u těch, kdo pracují pro Baťu samého. Čtěte vzorně tištěnou reklamní výzvu: „Svěř[204]te nám vaši nohu, my ji ošetříme!“ Kdyby se pan šéf porozhlédl po pedikurách, které ve filiálkách má, jistě by tam toto heslo spatřil. „Neutrácejte vaše zdraví, ale…“ atd. „Zveme naše zákazníky na prohlídku závodu“. Takových perel se nyní vyskytuje až až. Obchodníci se málem odnaučili užívati správného přisvojovacího zájmena. A proto se tedy přimlouváme, aby továrník Baťa rozepsal cenu na takovou příručku a aby zejména udělil první cenu tomu, kdo jednou pro vždy naučí jeho vlastní i ty ostatní lidi říkati: „Svěřte nám svou nohu, neutrácejte svého zdraví, zveme své zákazníky“, anebo ještě lépe a ještě češtěji: „Svěřte nám nohu, neutrácejte zdraví, zveme zákazníky“, protože v češtině není třeba nadužívati přivlastňovacího zájmena, kde smysl je jasný a není nutno přisvojení zdůrazniti.

Chyby páchané naší reklamou tím ovšem nekončí. Kdyby se továrník Baťa podíval na poslední insertní heslo své pražské prodejny, četl by:

Přijelo k nám léto…
Přijďte se na něj podívat!
Dům služby Baťa, Václavské nám.

To již je doklad, že baťovci asi chtějí „boty“ zavádět ještě i v jiných končinách, než jsou přivlastňovací zájmena.[1] A s tím už — jak máme Baťu a jeho práci rádi — se přece jen smířiti nemůžeme. Tak dobrá firma si může dovolit také aspoň dobrou, když ne výbornou češtinu, která je zadarmo a která nevyžaduje na celé velké továrně nic než jednoho člověka, lektora, který bude umět pořádně česky.


[1] Aby čtenář lépe rozuměl: korektoři v novinách nesmějí opravovati texty insertů, byť se hemžily hrubými chybami. Korektoři musí dbát, aby text insertu byl vysázen přesně, jak je předepsán inserentem. To je také jeden z důvodů, proč redakce nikdy za obsah insertů nechce ručit.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 6-7, s. 203-204

Předchozí Václav Polák: Drobnosti lexikální a etymologické VII.

Následující Karel Juda, r. (= Redakce): Rozmanitosti

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1