Časopis Naše řeč
en cz

Plukovník – poručík

Václav Machek

[Drobnosti]

(pdf)

-

V NŘ. XV, 223 n. jsem psal o výraze generál-poručík, jímž se v novinářském jazyku už od světové války překládá německý termín Generalleutnant. Uvedl jsem tam, že -leutnant v tomto případě znamená „místo držící“ čili „někoho zastupující“, tedy hodnost o stupeň nižší. Tak tomu je i v bývalém rakouském názvu Oberstleutnant = č. podplukovník. Překládati výraz -leutnant v těchto dvou názvech českým poručík by tedy bylo dokonalé neporozumění. Bohužel se novinářský kalk generál-poručík v našich novinách ujal zcela pevně, náš hlas byl voláním na poušti. Ale vývoj pokračuje. Mluvě o jméně Oberstleutnant, napsal jsem, že by bylo jistě k smíchu, kdyby to někdo přeložil výrazem plukovník-poručík. Nuže, 7. února letos v našich novinách vyšla zpráva (datovaná 6. II.) agencie United Press, přeložená a dodaná naší Čs. tiskovou kanceláří čili „Četkou“. Mluví se tam o nových lidech na významných místech německé diplomacie. Jeden z nich, H. Kriebel, „jako důstojník se za války vyznamenal a r. 1919 odešel z armády jako plukovník-poručík“.

A nyní ještě citát z knihy Johna Gunthera „Evropa — jaká je“, o Blombergovi: „V roce 1928 byl generálmajorem, 1929 generállieutnantem, generálem 1930, ministrem říšské obrany 1933, generálem plukovníkem (nejvyšší německá hodnost po polním maršálovi) roku 1934.“ (Cit. z LN. 18. II. 1938.) Je to něm. Generaloberst. Poznámek k tomu už nepřipojujeme.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 3, s. 94

Předchozí š.: Mnohojazyčné slovníky založené na jednojazyčném systému

Následující š.: Propadná lhůta