Časopis Naše řeč
en cz

Snésti prádlo s půdy a j.

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pan Rudolf Mertlík, posluchač filosofie, se táže: »Rozhlas 2. 8. 1937 komusi radil, že se správně píše „snésti prádlo z půdy“, nikoli „s půdy“. Je to správné? — Už dlouho uvažuji o slovech ledovati, ledování a stolničiti, stolničení. Se slovem ledovati lze ještě snad se smířit; ale slovo stolničiti mi připadá velmi nečeské. Mají tato slova oprávnění v jazyce? Nepříčí se duchu našeho jazyka? Vždyť by se pak mohlo říkat i „světnicovati, knihovati atd.!“ — Nezdají se mi správné věty, jako je tato: Otec mu uložil úkol. Což on rád vykonal. Nebo: Zanechává milou památku. Která nezanikne. Které bude vzpomínáno.« — Odpovídáme na tyto dotazy po řadě. — S uvedeným poučením rozhlasu nemůžeme souhlasit docela. Ve větě „snésti prádlo s půdy“ je představa „shora dolů“ příliš určitá a silná, aby bylo možno nedbati jí a místo předložky s položiti předložku z. Tím spíše se nám zdá předložka s v tomto spojení potřebná, že výraz „prádlo z půdy“ může znamenat také něco docela jiného. Kdybychom slyšeli na př. větu „Tohle je prádlo z půdy, a to je ze zahrady“, vyjadřovala by nám předložka z původ, provenienci prádla, t. j. představa „shora dolů“ je tu zatlačena vztahem jiným. Rada rozhlasem, o níž píše pan M., tento nápadný a důležitý rozdíl ve významu obou těch vazeb stírá, a už proto nemůže být dobrá. — Sloveso ledovati není utvořeno způsobem v češtině neobvyklým a ani jeho význam neodporuje zvyklostem našeho jazyka. Příponou -ovati, -uji se utvořila a tvoří posud velmi lehce slovesa ode jmen, a to slovesa s nejrozmanitějším významem. Mnohá z nich znamenají „býti tím, co vyjadřuje základní jméno“, na př. panovati (vlastně = býti pánem), kralovati (= býti králem), vojákovati (= býti vojákem), ševcovati (= býti ševcem), soudcovati (= býti soudcem) atd. Jiná mají význam „činiti, způsobovati to, co vyjadřuje jméno základní“, na př. povykovati (= dělati, způsobovati povyk), sněmovati (= konati sněm), boxovati (= provozovati boxing), pracovati (= konati práci) atd. Velké množství těchto sloves má význam „opatřovati tím, co vyjadřuje základní jméno“, na př. nýtovati (= opatřovati nýty), lemovati (= opatřovati lemem), razítkovati (= opatřovati razítkem) atd. Mnohá taková slovesa nám dnes už jen v nejširším smysle znamenají „zabývati se, obírati se nějak tím, co vyjadřuje základní jméno“, na př. kamenovati (= házeti kamením po něčem), dolovati (= pracovati v dole), stolovati (= hodovati, seděti u stolu), veslovati (= pracovati veslem), pádlovati (= veslovati pádlem) atd. Jak je vidět, jsou tu zastoupena slovesa stará i zcela nová. Sloveso ledovati (= dělati led, pracovati o ledě) se z jejich řady nijak nevymyká, třebas je snad jeho původ nedávný; Jungmann má sice heslo leduji, ledovati, ale s významem „kandieren, eisen“ (u cukráře), t. j. „podobné ledu činiti“ [63]a Kott VI. uvádí výraz „ledování přírodní, umělé“, tedy patrně s významem „vyrábění ledu“. — Z podobných důvodů nelze ani sloveso stolničiti pokládati za nesprávné. Jungmann je zaznamenává z Čelakovského Ohlasu písní ruských s významem „pána svého obveselovati, s ním hodovati, a zvláště ku každé službě důležité neboli hrdinskému činu na pohotově býti“; byla to povinnost uložená „bohatýřům k stolování kněze Vladimíra náležejícím.“ Nejstarší doklad slovesa stolničiti má tedy předlohu ruskou, ale to není na překážku, abychom toto sloveso v jeho dnešním významu nespojovali s podst. jménem stolník a neviděli v něm útvar podobný, jako je na př. řezničiti (k řezník), zedničiti (k zedník), nádeničiti (k nádeník), tesařiti (k tesař), pytlačiti (k pytlák) atd. Dnes sloveso stolničiti znamená „býti stolníkem, konati práce u stolu, při stolování“ a zásluhu o jeho rozšíření má, pokud víme, spisovatel dr. Jiří St. Guth-Jarkovský, autor knihy o stolničení.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 2, s. 62-63

Předchozí Hohol

Následující Spojka aniž v novinářské češtině