Časopis Naše řeč
en cz

Jednorázový

[Drobnosti]

(pdf)

-

Pan řed. pojišťovny Star K. Málek píše: »V pojistné terminologii máme nesnáz se slovem jednorázový ve spojeních j. jednorázová prémie a pod. Němci říkají „einmalige Prämie“. V češtině existují pro tento význam nejroztodivnější výrazy. Tak velký vlastenecký ústav užívá slova „úhrnkový“ (úhrnková prémie), ale nevidím pro ně nikde náležitého odůvodnění; nejčastěji se slovo „jednorázový“ obchází opisem „prémie jednou pro vždy“, zákon z r. 1934 pak užívá — podle mého názoru nesprávně — termínu „jediná prémie“. Je totiž rozdíl na př. mezi německým „einzige Prämie“ a „einmalige Prämie“, a tento jemný významový rozdíl český text zákona o smlouvě pojistné přechází. Na dotaz, proč zákon nepřijal výraz „jednorázová prémie“, jsem dostal odpověď, že je prý slovo jednorázový germanismus. Toto mínění nepovažuji za správné. Sestavuji nyní nové podmínky pro státní pojišťovnu Star a stále narážím na tuto nesnáz; proto bych Vám byl velice povděčen, kdybyste věnovali tomuto slovu pozornost v NŘ. a vyjádřili se, lze-li ho užívati bez obavy, že je to germanismus.« — O složeném příd. jméně jednorázový napsal Josef Zubatý v NŘ. V, 1921, 42 n.: »V našem úředním slohu se překládá něm. einmalig dnes slovem jednorázový, mluví se o „jednorázových“ platech, podporách atp., t. j. o takových, které se vyplatí jen jednou, neopakují se. Škoda, že ono staré příd. jm. (domýšlíme-li se ho správně) tak dávno zaniklo; mohli jsme míti „jednoucí“ podpory, jako máme domácí chléb. Uznáváme rádi, že by „jednoucí podpora“ zněla divně, ne-li divoce, nějak jako div divoucí; ale „jednorázový“ není také nejkrásnější slovo.« Z této poznámky Zubatého, pronesené, jak je vidět, [32]jen mimochodem, vyplynula patrně další zmínka NŘ. o tomto slově, a to hned v témž ročníku na str. 124. Praví se tam: »Jednorázová podpora (einmalige Unterstützung) je výtvor úřední češtiny, která se zpravidla vynasnažovala najíti za slovo německé odpovídající slovo české, ač je na bíle dni, že tlumočiti cizojazyčný text co slovo to slovo nebývá vždycky možné a že snaha ta zavádí jednak k nesprávnostem, jednak k umělému tvoření nových slov, tedy k násilnostem na jazyku. Nejsme nijak nadšeni slovem jednorázový, už proto, že se zakládá na výraze sice slovenském, ale nečeském jeden raz = einmal; utěšujeme se však nadějí, že tyto jednorázové přídavky, které se dnes ostatně vyplácejí na dvanáct rázů, časem zmizejí a s nimi i toto „válečné“ slovo.« Tato naděje se splnila jen na polovic: přídavky zmizely, ale slovo zůstalo. Příruční slovník jaz. českého má vedle spojení „jednorázový přídavek“ ještě také z technického názvosloví výraz „jednorázové razidlo“ (prostřihující celý profil na jeden ráz, najednou) a spojení „jednorázové (ploché) mletí“ (zrno se drtí přímo a z rozemleté směsi se hned vysívá mouka); a k tomu přistupuje tedy podle zprávy pana řed. Málka ještě výraz „jednorázová prémie“ z pojistné terminologie. Z toho rozvětvení do několika rozdílných oborů je vidět, že slovo jednorázový je potřebné a že svému účelu dobře vyhovuje, ať už je původu nečeského, či nikoliv. Ostatně ten nečeský původ není ani tak jistý; pravda je sice, že výraz jeden raz není český, ale není třeba hledati v něm jediný možný základ příd. jména jednorázový. I česky se říká „udělat něco na jeden ráz (na př. vypít sklenici na jeden ráz, useknout něco na jeden ráz a pod.) a po té stránce je poučné, že i PS. ve výkladu významu u tohoto hesla užil opisu „na jeden ráz“. Říká se také jedním rázem (na př. vezmu to jedním rázem, t. j. najednou; zbavím se toho jedním rázem atd.). A z takových spojení mohlo vzniknout — třebas na cizí popud — příd. jméno jednorázový tím nezávadným způsobem, kterým vznikla příd. jména jako jednocihlový, jednohlavňový, jednokomorový, jednooknový, jednopalcový, jednopatrový, jednopólový, jednořádkový, jednosedadlový, jednostupňový, jednoválcový, jednovrcholový a mnoho jiných slov podobných. I když to tedy není „slovo nejkrásnější“, jak řekl Zubatý, není třeba se mu vyhýbat snad proto, že je to germanismus; není utvořeno způsobem v češtině nezvyklým.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 1, s. 31-32

Předchozí Ještě o slovech vrátyč, vratič

Následující Olovrant

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1