Časopis Naše řeč
en cz

68. výroční zpráva akciové banky Živnostenská banka

Karel Říha

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

68. výroční zpráva akciové banky Živnostenská banka za obchodní rok 1936 (od 1. ledna do 31. prosince) a všech jejích pobočných závodů.

K rozhodnutí napsat zprávu o jazyce této odborové publikace mě přiměla okolnost, že jsem snad nikdy v celém svém životě nečetl text psaný jazykem tak nedokonalým. V lehkém tanci milionů, který se tu před čtenářem rozvíjí, je český jazyk deptán jako bezcenný a bezbranný nevolník, o jehož duši nikdo nedbá. Zdá se, že příčinou toho je někdy spíše neumělost než nedostatek dobré vůle; ale ať tak či onak, representační publikace ústavu tak důležitého, jako je Živnostenská banka, měla by přece stůj co stůj být vydána jazykem správným, třebas to nemá vlivu ani na aktiva ani na passiva banky. Účelem tohoto referátu je obrátit pozornost české veřejnosti k tomuto poli našeho jazyka; bylo by jistě možné, aby letošní zprávy českých peněžních ústavů byly sestavovány už jazykem lepším. Nic nám zatím nepřekáží doufat, že náš hlas doletí až k činitelům, kteří o tom mohou rozhodovat.

Začneme pravopisem. Často se v této výroční zprávě zbytečně píší velká písmena, na př. Italské Království (9 a j., m. It. království), Spojené Království (10 a j., m. Spoj. království), Spojené Státy severoamerické (13, 14, 21 a j., m. Spojené státy severoamerické), Československá Republika (14, 17 a j., m. Čs. republika), Banka Francouzská (14, m. banka Francouzská; na téže str. se správně píše Anglická banka), Versaillský (sic) mír (9, m. versailleský mír), Úsporná parlamentní komise (48, m. úsporná parl. komise) atd. Naopak zase místo „jižní Amerika“ (13) je podle Pravidel čes. pravopisu třeba psát Jižní Amerika. Dost odchylek je i ve psaní dlouhých a krátkých slabik. Píše se tu na př. myšlénka (12, m. myšlenka), úsilovný (17, m. usilovný), s léty (11, m. s lety), v létech (20, 24, 26 a j., m. v letech), ale zase leta (15 a j., m. léta), ton (9, m. tón), umísťuje (13, m. umisťuje) atd. Příd. jméno raný (= časný, na př. rané brambory) píšeme s jedním n, nikoli se dvěma, jak je psáno na str. 24 (sklizeň brambor ranných). Nesprávně se tu píší i slova rozpjetí (11, m. rozpětí), uzšího (24, m. užšího), súčastnil se (24, m. zúčastnil se), opozďuje se (13, m. opožďuje se), vyhražujíce (14, m. vyhrazujíce), nahražovati (15, m. nahrazovati), eventuelně (13, 14 a často, m. eventuálně), specielně (13, 16, 18 a často, m. speciálně), racionelní (27, m. racionální) a j. Chyby jsou tu i ve vo[22]kalisaci předložek, na př. ku kterému (10, m. ke kterému), ku své úhradě (18, m. k své úhradě), se kterým (24, 37 a j., m. s kterým), ve kterém (11, 15, 47 a j., m. v kterém) a pod. Složená příslovce se nesprávně píší odděleně, na př. z části (9, m. zčásti). Složené výrazy jako obchodně politický a pod. je zbytečné psát s čárkou uprostřed (obchodně-politický, str. 9, 22 a j.).

V tvarosloví se chybuje při skloňování zájmena týž (tutéž dividendu 34, m. touž) a hlavně při časování sloves 2. třídy ze vzoru tisknouti; důsledně se tu píše stoupnul (13, 19, 36 atd.), klesnul (19, 37 a j.), poklesnul (21) a pod. m. stoupl, klesl, poklesl. K slovesu souviseti je 3. os. množ. čísla souvisí, nikoli souvisejí (14). Nesprávně se píše zastavení pozemku (43, m. zastavění), z konjunktury vyplynuvší (12, m. vyplynulé), přesun nastavší (45, m. nastalý) a j.

Slovník této zprávy se chybami nejrozmanitějšího druhu jen hemží. Shledáváme v něm na př. velký výběr germanismů: snahy zapříčinily nestejnoměrný vývoj (11, m. způsobily, n. byly příčinou nestejnoměrného vývoje), toto úsilí nemůže neovlivňovati odběru (11, m. nemůže nemíti vliv n. nemůže nepůsobiti a pod.), směrodatné kruhy (12), na směrodatných místech (13), u řady směrodatných burs (18 a pod. jinde, všude m. rozhodující), hlavně a v prvé řadě (13, m. především, na prvním místě; podob. 19, 22 a j.), v neposlední řadě (19, 20 a j., m. na neposledním místě), devalvace provedeny následovně (14, m. takto), obnos (20 a j. často, m. částka a pod.; často se ovšem lépe pochodí s pouhým udáním částky, na př. místo „spolu s převodem z roku loňského v obnosu Kč 3,669.006˙84“ lze říci prostěji a lépe „spolu s převodem Kč 3,669.006˙84 z loňského roku“, a pod.), výlohy obnášejí Kč 3,742.849˙99 (45 a podob. jinde, m. výdaje činí), není vyloučeno, že… (16, m. není nemožné), trh prodělal vývoj (18, m. prošel vývojem), pokud se jedná o papíry dividendové (18, m. pokud jde, běží), zpevnění pokračovalo do dubna, aby v květnu bylo vystřídáno oslabením (19, m. ale v květnu…, nebo tak nějak podobně), průmysl dociluje zmenšení nákladů (19, m. dosahuje; pod. často), v důsledku okolností výše již zmíněných (20, m. pro okolnosti uvedené, dotčené a pod.), osazenectvo a osazenci závodů (22, m. zaměstnanstvo n. zaměstnanectvo a zaměstnanci), monopol je prodloužen pro rok 1936—1937 (23, m. na rok; správně je na str. 46 psáno [peníz] potřebný na placení zvláštní daně výdělkové na rok 1936 a 1937), výsledky sklizňové byly horší, [23]a sice následkem škod, které… (24, m. a to pro škody), poukázek vydaných za účelem proplacení pokladních poukázek (24, a pod. často, m. k proplacení n. na proplacení), náš ústav súčastnil (!) se na výměně…, na převzetí atd. (24, m. výměny, převzetí n. při výměně, při převzetí), súčastnili (!) jsme se na vydání (25, m. vydání n. při vydání), účasten na výměně (25, m. výměny n. při výměně), u příležitosti 70letého trvání firmy (28, m. při trvání n. na paměť, na oslavu, na památku trvání a pod.).

Také jinak se tu mnohých slov užívá nevhodně, na př.: stalo se tak na úkor investic (15, m. na újmu), ve správě státní samotné (17, m. samé; smysl je „i v státní správě samé“), povoleny úlevy v příčině zemědělského vyrovnání (16, m. při zemědělském vyrovnání, týkající se zemědělského vyrovnání, a pod.), výnosové posuzování těch kterých papírů (18, m. těch nebo oněch, příslušných a pod., nebo prostě „posuzování papírů“), zhoršení stavu všech okruhů obyvatelstva (20, m. vrstev), dobové zlepšení (20, m. dočasné), obor tkalcovský postrádá organisačního semknutí (37, m. nemá, nedostává se mu) atd. Někdy se zdá, že se autor této zprávy snažil zpestřiti svůj výraz některými obraty metaforickými, ale jak papírově jeho snaha dopadla, ukazují na př. tyto věty: Tento pohyb cenový vyšel ze Spojených Států (!) severoamerických… a rozlil se po té na celý svět (12). Devalvace se stala hybnou pákou stoupajících cen všech potřeb životních a důsledně pak i východiskem namnoze organisovaného a velmi důsledně vedeného hnutí stávkového (12). Lepší možnost výdělková všech na váhu padajících vrstev oživuje opětně poněkud tvorbu kapitálovou, jak dochází to výrazu hlavně v posledních dvou měsících roku (15), atd. Některé výrazy, jak je i z ukázek právě uvedených vidět, oblíbil si autor této zprávy obzvláště, a proto se u něho co chvíli opakují, někdy dokonce i v téže větě a často kolikrát na jedné stránce. Jsou to na př. výrazy padati na váhu, rámec a v rámci něčeho, vykazovati, vzhledem k čemu, důsledně, důsledek a v důsledku čeho, oproti, docíliti, v souvislosti s čím a j. To časté opakování některých slov—a jsou mezi nimi, jak je vidět, i slova zřejmě nesprávná—dává celému tomuto textu ráz únavné jednotvárnosti a neumělosti slohové. Zvláště nápadný je způsob, kterým se tu soustavně a ovšem nesprávně užívá příslovce důsledně: nikoli ve významu „důsledným způsobem, konsekventně“, nýbrž „proto, z toho důvodu“, patrně náhradou nečeského výrazu „v důsledku toho“, na př.: …světové zásoby specielně obilin se podstatně zmen[24]šily při vzrostlé poptávce. Důsledně dochází na světovém trhu zemědělském k stoupání cen (13). (Průmysl) lépe využívá strojního zařízení a dociluje tedy důsledně poměrného zmenšení pevných nákladů výrobních (19), a pod. často.

Nalézáme tu také podivné slovo výpusk (či výpusek?), na př.: Na peněžní trh loňského roku (byly) kladeny značné požadavky se strany veřejné správy a to výpuskem nových pokladních poukázek (15). Ostatní prostředky opatřeny byly novými výpusky krátkodobých 3¾% pokladních poukázek. Jak již výše řečeno, provedeny tyto výpusky státní hladce, atd. (18). Náš ústav súčastnil (!) se těchto výpusků státních (24), atd. Slovo výpusk je tu asi pokusem o doslovný překlad mezinárodního (pův. latinského) výrazu emise; ale je-li jeho základem sloveso vypustiti, nelze se v něm obejíti bez souhlásky t po s, a tak jedinou možnou českou podobou toho slova by mohl býti leda tvar výpustek, gen. výpustku. Tvar výpusk nebo výpusek je snad věrným napodobením lidové, negramotné transkripce slov jako Skuče (m. Skutče, a odtud i lidový nom. Skuč m. Skuteč), Žace (m. Žatce) a pod., ale spisovný útvar to není, a neměl by se tedy vyskytovati ani v odborné mluvě finančnické.

To je ukázkový výběr nesprávností z 38 stran textu. Ale jsou to všechno vlastně jen pouhé jednotlivosti proti záplavě jazykových zvláštností a vad, které se zde vyskytují soustavně a které pro člověka aspoň s průměrným cítěním jazykovým činí ze čtení této zprávy nevýslovnou útrapu. Vypadá to někdy tak, jako by si byl její autor umínil, že svůj text sestaví jen ze samých nepěkných zlozvyků své odborné mluvy, a jako by mu kterýkoli výraz byl tím vítanější, čím je vzdálenější od přirozeného způsobu vyjadřování.

Jednou z takových zbytečných a nevkusných zvláštností jsou přídavná jména stojící místo přívlastku neshodného, na př. obrana vzduchová (10, m. ve vzduchu n. letecká), výměna tovarová (11, m. tovarů), vývoj cenový, tendence cenová, zásoby surovinné, pohyb cenový, vzestup cenový (to vše v jediném odstavci na str. 12), tvorba kapitálová (15), ceny surovinné (t.), surovinný dovoz (16), potřeba výzbrojová, rozpočetní hospodářství státní, výdajová stránka rozpočtová (17), výnosové posuzování papírů (18), vzestupy kursové (19), zatížení průmyslové, příjmový zdroj, státní zásahová činnost v úpravu poměrů průmyslových, ohledy prospěchové, úvěrová poptávka, obraz vývojový (20), výsledky sklizňové, sklizňové výnosy píce, možnost vývozová, ochota úvěrová (24) atd. Ještě větší odvahu projevuje autor v užívání příslovcí, na [25]př. vývozně podařilo se docíliti dalšího rozšíření (15), mezinárodně došlo k vzestupu cen obilí, lesní těžbu bylo nutno úpravově omeziti (24), poměry tohoto průmyslu jsou dohodově upraveny (37), věřitelé podávají vývojově obdobný obraz jako vklady (44, m. vývoj věřitelů podává…) atd.

Ale zvláště nápadná je autorova záliba v opisech. Jeho myšlení je zařízeno tak podivně, že se mu celý svět rozkládá jen v samé představy věcné a že i téměř každý děj chápe takto rozděleně: u něho se skoro nic nemění, nýbrž děje se s tím změna; nic se neoživuje, nýbrž jen dochází k oživení; nic se nelepší, nýbrž jen vykazuje zlepšení; nikdo nezasahuje, nýbrž provádí zásah, nic se nevyjasňuje, nýbrž projevuje se vyjasnění toho, atd. A tak se tu téměř napořád píše asi takto: důsledně dochází na světovém trhu zemědělském k stoupání cen, nemohlo dojíti k vyjasnění otázky měnového standardu světového (13), v roce uplynulém došlo k podstatnější změně v dosavadní politice, k největším přesunům došlo ve Francii v souvislosti s nejasností vládního postupu (14), řada oborů přikročila k doplnění a obnově svého zařízení; jak to dochází výrazu v posledních dvou měsících (15), provedena byla normativní úprava sazeb, dochází k zavedení 10% kuponové daně, dochází k sjednocení vnitřního státního založeného dluhu, tím docíleno bylo značného zmenšení služby úrokové, provedeny další zásahy, aby nedošlo k stoupání cen, provedena řada úprav obchodu (16), došlo v tomto směru k uvolnění (17), ve svém základu byl kursový vývoj dividendových papírů silně vzestupný (18), dostavilo se další zpevnění, došlo k dalšímu vzestupu, docházelo k znatelnějšímu oživení, dociluje se zmenšení nákladů, vzestup cen vykazuje značnější rozsah (19) atd. atd. Uznáváme, že povaha odborného slohu vyžaduje někdy účelného opisu tam, kde se v jazyce neodborném vyjadřujeme prostě; ale spoušť, kterou z toho užitečného prostředku vyjadřovacího udělal pisatel této zprávy, je tak absurdní, že by si snad ani nejdůslednější buřič proti jazykové kázni netroufal jí hájit. Tuto organickou vadu autorova slohu zhoršuje mimo nedostatky už dotčené ještě i značná neobratnost a bezradnost ve skládání a spojování vět. Uvedeme několik příkladů: Obrat konjunkturní může se díti za zhoršených předpokladů, než tomu bylo při přechodu s vrcholu konjunktur do nížin oslabení v dobách předválečných (12). Anglie omezuje se svými prostředky na říši, odhodlávajíc se v malém rozsahu překročiti tento rámec jen ve spojení se snahami o získání obchodů (13). Provedena byla druhá devalvace československé koruny, která oproti stavu před prvou devalvací sní[26]žila její hodnotu cca o 30%. Toto opatření prováděné z ohledu na udržení rovnováhy měnové se západními zeměmi ukládalo současně vládě nové úkoly potud, aby nedošlo k překotnému stoupání cen. Proto také rozhodla se vláda přísně sledovati vývoj cenový a zasahovati všude tam, kde není k tomu podstatného důvodu (patrně k tomu zasahování!), jako na př. při výrobě tovarů z dražších surovin nebo polotovarů k nám dovážených a pod. (16; zde by bylo bývalo s prospěchem opakovati předložku z: nebo z polotovarů; bez ní má ta věta dvojí smysl, neboť by se jí mohlo rozuměti také takto: „při výrobě tovarů z dražších surovin nebo při výrobě polotovarů k nám dovážených“, a to by bylo ovšem zasahování do věcí cizích států). Trh cenných papírů prodělal v uplynulém roce zajímavý vývoj. Jeho psychologie, pokud se jedná o papíry dividendové, zůstala v podstatě nezměněna. Výnosové posuzování těch kterých papírů ustupuje začasté oceňování vnitřní jejich hodnoty, tedy v podstatě tak zvané teorii podstatové, jak ostatně jest tomu i u řady směrodatných burs zahraničních (18; ukázka typická pro sloh této publikace; srov. též trojí opakování slova podstata za sebou). K tomuto vývoji podstatně přispěla účelně vedená intervenční politika Československého reeskontního a lombardního ústavu, který, opíraje se jednak o bursovní lombard i o bankovní konsorcium a Národní banku československou, velmi přispěl nejen k úpravě trhu státních papírů ale také k jejich účelnému rozvržení (19; stavba věty je tu porušena hlavně vynecháním druhého dílu spojky jednak jednak). Plyne to z povahy pramenů, odkud objednávky přicházejí, respektive od větší či menší závislosti té které výroby na vývozu (výšin z vazby slovesa plynouti). Dále jest nutno při hodnocení rentability průmyslu našeho uvědomiti si, že výdělečnost většiny průmyslu stoupá v neposlední řadě proto, že pracuje (ta výdělečnost?) ve větším rozsahu, lépe využívá strojního zařízení a dociluje tedy důsledně poměrného zmenšení pevných nákladů výrobních (19). Jest příznačno, že současně se zlepšením situace umlká i volání po státní zásahové činnosti v úpravu poměrů průmyslových a jestliže ještě tu a tam se ozve, jest vedena spíše ohledy prospěchovými pro tu či onu třídu (!), nikoliv ohledy celkovými. Že zlepšení situace průmyslu vede ve zdůvodněných případech k upravování mezd i platů, jest jasno, a této okolnosti se průmysl v rámci svých možností a v rámci ohledů na zdravý vývoj do budoucna jistě neuzavírá. Úvěrová poptávka z průmyslu vyvěrající neuplatnila se ve větší míře v důsledku okolností výše již zmíněných (20). Sklizňové výnosy píce [27]byly podstatně vyšší, takže nebylo třeba dovážeti jich (ty výnosy?) v tom rozsahu, jak tomu bylo rok před tím. V důsledku zvýšené poptávky zahraniční byla míra přípustné lesní těžby zvýšena a při vzestupných cenách projevovalo se vyjasnění i v tomto dotud těžce postiženém oboru. Nahromadění zásob, které vyplývá z dosavadní povahy našeho obilního monopolu, pokračovalo i v roce loňském. Následkem možnosti vývozové však zásoby k 31. prosinci 1936 se podstatně snížily, specielně u pšenice a žita, oproti obdobným číslům koncem roku 1935 (24). Tento vzestup nebyl nepřetržitý, nýbrž byl přechodně a vždy na krátkou dobu přerušován oslabeními, nikoli však na dlouho (18; zbytečná, bezděčná tautologie), atd. Mohli bychom odtud citovat větu za větou na doklad toho, jak se tu zbůhdarma plýtvá slovy, jak se představy vyjadřují zmatenými oklikami, jak se nic nevyjádří přímo, nýbrž jen se kolem toho opatrně a rozpačitě přešlapuje. Čtenář je tím chtěj nechtěj sváděn k domněnce, že autor zprávy přijal za svou hlavní zásadu stylistickou heslo, jímž se zesměšňovaly methody rakouského byrokratismu: Warum einfach, wenn es auch kompliziert geht!

Aby byl obraz úplný, dodejme ještě, že se ani při spojování větných částí nedovedl autor vyhnouti četným vážným chybám. Některé z nich asi způsobila právě snaha vyjadřovat se spisovně, ale snaha ne dost poučená, a proto spíše škodlivá než prospěšná. Nezachovává se tu náležitá míra v kladení genitivu záporového a píše se na př. téměř ničeho nebylo změněno na ochranářských a soběstačnostních snahách (10), Francie nevykládá půjčky této na volný trh (13) a pod. Genitivu se neprávem dává přednost i jinde, na př. úkoly nalézaly účinné podpory (18, m. účinnou podporu), hospodářský vývoj byl příznivější let předchozích (14, m. než v letech předchozích). Naopak je akusativ m. genitivu ve spojení „závody dosahují ji (kapacity) více než 80%“ m. závody dosahují. Často se tu klade u adjektiv nesprávný instrumentál doplňkový místo nominativu, na př.: není jen rozhodujícím vyzbrojování vlastní (11, m. není rozhodující jen…); přemýšlení o tom, jakými budou cesty, které povedou z dnešního stavu, a jakými budou oběti, které budou tyto cesty rovnati (11, m. jaké); ovšem není tento vzestup značným (13, m. značný); tento vzestup nebyl nepřetržitým (18, m. nepřetržitý); velmi významným je soubor ujednání (22, m. významný), a pod. Neobratná je vazba dvojího instrumentálu na str. 45: jest to (pokles provisí) dáno úpravou režijní náhrady vládním nařízením (m. způsobilo to vládní nařízení, kterým se upravuje režijní náhrada, a pod.). Nesprávně [28]se někdy klade v doplňku neurčitý tvar příd. jména, na př.: od jeho zdaru je odvisla existence všech, jimž… (15, m. na jeho zdaru je závislá); nebyly úkoly finanční správy státní snadny (18, m. snadné); nebylo by správno budovati na tomto dobovém zlepšení (20, m. správné); jest příznačno, že (20, m. příznačné); jest potěšitelno, že… (17, pod. 21, m. potěšitelné); jest zajímavo, že… (21, m. zajímavé); poukázky jsou podatelny u Národní banky československé (25, m. podatelné, anebo lépe: lze je podávati, podávají se) a j.

Nacházíme tu i nesprávné spojení spojek „proto, poněvadž“ (m. proto, že), na př.: čeliti tomuto málo vítanému přílivu proto, poněvadž nemohl a ani nechtěl býti trvalým (13); na udržení svého průmyslu máme nejvyšší zájem proto, poněvadž bez tohoto předpokladu nepodaří se nám uživiti náš lid (20) atd. Nečesky se spojuje příslovce daleko se superlativem, na př. daleko největší zásoby zlata měly Spojené Státy(!) severoamerické (14, m. daleko větší než jiní a pod.), a stejně nesprávně se klade příčestí trpné m. podst. jména slovesného, na př. po provedeném výpusku této půjčky (44) m. po provedení emise anebo lépe: po emisi této půjčky. Také přídavných jmen utvořených od přechodníku přítomného užívá se tu nevhodně, na př.: Ve Francii a ostatních zemích loni měnu upravujících (12, m. a v ostatních zemích, které loni upravovaly měnu; o čase absolutně minulém nelze užíti takovéhoto příd. jména s příponou -cí). Nelze říci ani „stav průmyslů železo zpracujících“ (29 a pod. jinde), neboť sloveso zpracovati je dokonavé, nýbrž „stav průmyslů železo zpracovávajících“. Nečeské jsou i předložky pomocí výhod (9, m. s pomocí výhod), ve srovnání s léty (!) předválečnými (11 a pod. často) m. proti letům, v důsledku krise (22 a často) m. vlivem krise, pro krisi a pod. Vytknouti třeba také spojení byť by ve větě: Také vývozní situace průmyslů maso zpracujících (!) v minulém roce podstatně se nezlepšila, byť by se i podařilo navázati některá nová spojení (35, m. třebaže se podařilo zjednati).

A ještě je třeba zmíniti se o pořádku slov v této publikaci. Jak nesprávně se tu kladou příklonná slova, zvláště zájmena se a si, o tom se čtenář přesvědčil mnohokrát už v citátech uvedených zde za jiných příležitostí. Ale autor té zprávy má i jiné zvláštnosti neshodující se s normálním usem. Tak na př. s oblibou klade přívlastek za jméno, i když k tomu není nejmenšího důvodu, na př.: v roce uplynulém, v roku loňském, v roku minulém (13, a všude tak), udržení rovnováhy měnové se západními zeměmi, vývoj cenový (16), z nutnosti in[29]vestiční podniků státních (17), výdajová stránka gesce státní (17), ze vzestupů kursových (19), úprava poměrů průmyslových (20), obraz vývojový (t.) atd. U trpného tvaru sloves zná autor jen postavení příčestí trpné + byl, na př.: hospodářské děje ovládány byly událostmi a ději politickými (9, m. byly ovládány); v některých státech dosaženo bylo úrovně konjunkturních let (11); jak známo, provedena byla s platností od 1. ledna 1936 za současného snížení úřední sazby Národní banky československé s 3½% na 3% normativní úprava sazeb úrokových (16, m. byla s platností… provedena normativní úprava…), a tak je tomu téměř napořád. Při tomto nedostatku citu pro náležitý pořádek slov není arci divu, že se tu nedbá ani pořádku důrazového, na př.: Jsou země, ve kterých rozhodujícím způsobem zasahovala snaha vyzbrojovací, jsou státy, ve kterých se tento fakt méně vlivně projevil (11) m. V některých státech zasahovala vyzbrojovací snaha (ale lépe: snaha po vyzbrojení) způsobem rozhodujícím, v jiných se projevila méně vlivně. — Jestliže již světovou válkou Evropa zchudla, pokračuje namnoze toto její zchudnutí nadále (11) m. Jestliže Evropa zchudla již světovou válkou, pokračuje…, ale lépe: Evropa zchudla již světovou válkou a chudne dál. Příkladů tohoto druhu bychom mohli uvésti zas celé stránky. Někde odporuje pořádek slov smyslu toho, co se říká, na př.: Nesluší zapomínati, že není jen rozhodujícím vyzbrojování vlastní, nýbrž že padá ve velké míře také na váhu vyzbrojovací činnost pro jiné státy (11) m. že není rozhodující jen vyzbrojování vlastní, že padá na váhu také vyzbrojovací činnost atd. — Devisová posice Národní banky československé do jisté míry také byla usnadňována hlavně ve styku s našimi nejbližšími sousedy stoupajícími kompensačními obchody (17) m. Devisová posice Národní banky československé byla do jisté míry usnadňována také stoupajícími kompensačními obchody, hlavně ve styku s našimi nejbližšími sousedy. — Rozpočet státní na rok 1937 stanoví výdaje Kč 8.455,000.000.—, příjmy pak Kč 8.456,000.000.—, což vzhledem k skutečně dosaženým výsledkům roku 1936 by odpovídalo situaci (17) m. Státní rozpočet na rok 1937…, a to by soudíc podle výsledků skutečně dosažených r. 1936 bylo ve shodě s nynější situací, atd. A zas bychom mohli citovat ještě mnoho a mnoho takovýchto dokladů, že autor má málo smyslu pro náležitý pořádek slov.

Svůj přehled bychom měli zakončiti ještě několika příklady autorovy naprosté bezradnosti v české interpunkci, neboť také psaní rozdělovacích znamének se tu řídí patrně zásadami zcela [30]zvláštními, odlišnými od běžného usu, jak ostatně čtenář už poznal z vět citovaných dříve. Ale náš referát se i bez toho příliš rozrostl, ačkoli jsme ani zdaleka nevyčerpali všech jazykových a slohových nedostatků, které jsou na 38 stránkách této publikace nahromaděny; k tomu by bylo patrně zapotřebí spisu většího, než je ta zpráva sama. Doufám, že příklady, které tu byly uvedeny, je víc než dostatečně dokázáno to, co bylo řečeno hned na počátku: že výroční zpráva v tak nezvykle chatrné podobě jazykové nemůže být žádnému ústavu ke cti. Proto by také představenstvu Živnostenské banky náleželo pojmouti do svých povinností i starost, aby se texty jím podepsané a vydávané na veřejnost nemusily stavět na pranýř pro nemožně nízkou úroveň jejich jazyka. Za svou zprávu za rok 1936 dostalo představenstvo od valného shromáždění ovšem už potřebné absolutorium; za jazykovou stránku této zprávy by mu však nikdo absolutorium dáti nemohl.

Naše řeč, ročník 22 (1938), číslo 1, s. 21-30

Předchozí Vladimír Šmilauer: Výklady slov

Následující Ještě o slovech vrátyč, vratič

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1