Žlábkovati

[Drobnosti]

(pdf)

-

(V. S.) V tomto slovese píšeme dlouhé á právem, nebot pravidlo o zkracování kořenné samohlásky u sloves šesté třídy neplatí obecně. Pravidla čs. pravopisu poznamenávají výslovně, že slovesa této třídy mívají velmi zhusta kořennou samohlásku krátkou (na př. panovati vedle pán, kralovati vedle král, pracovati vedle práce, kupovati vedle koupiti, posilovati vedle síliti, umisťovati vedle umístiti, vyjadřovati vedle vyjádřiti, zmirňovati vedle zmírniti, vydychovati vedle dýchati, nařizovati vedle naříditi, nastiňovati vedle nastíniti atd.), ale že v nich často bývá naopak tato samohláska dlouhá, na př. čárkovati, článkovati, drátovati, známkovati, zúrodňovati, rýmovati, rýsovati atd. Do řady těchto sloves s kořennou samohláskou dlouhou náleží tedy také sloveso žlábkovati, jehož jmenným základem je zdrobnělé podstatné jméno žlábek. Podstatné jméno žlab, od kterého je zdrobnělina žlábek odvozena, má ovšem samohlásku krátkou; mezi těmi dvěma jmény je týž poměr jako mezi jmény chlad - chládek, splav - splávek, mrak - mráček, rak - ráček, plot - plůtek, most - můstek, plech - plíšek, měch - míšek, hřib - hříbek atd.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 8, s. 240

Předchozí -i-: Výslovnost a skloňování osobního jména Garrigue

Následující Vladimír Šmilauer: Průteplivost a průzvučnost