[Short articles]
-
(P. H.) Název romanetto si vynašel Jakub Arbes (s pomocí Nerudovou) pro charakteristické své novely s napínavým a děsivým obsahem. Sám psal toto slovo se dvěma tt (srov. na př. název souborného vydání těchto novel „Romanetta“ z r. 1878—1884) a tak se psává většinou i dnes. Úplné jednoty ve psaní tohoto slova není, ani Pravidla čes. pravopisu ho neuvádějí v svém abecedním seznamu. A tak se v některých literárně historických a estetických pomůckách píše romanetto (na př. v Menšíkově Úvodu do poetiky), v jiných romaneto (na př. v Olivově Teorii literatury). Slovník Vášův-Trávníčkův má způsob obojí.
Naše řeč, volume 21 (1937), issue 7, p. 208
Previous Refuge, refýž, výstupek
Next Jiří Haller: Ses, sis