Ukázky z českého studentského slangu na francouzských lyceích

—i—

[Short articles]

(pdf)

-

Jazyková tvořivost našich studentů, z níž mnoho zajímavého prozradil nedávno v Českém slově Jaroslav Žák, neochabuje ani v cizím prostředí; svědčí o tom svérázný žargon československých oddělení (sections) při francouzských lyceích. Ukázky z této familiární studentské mluvy, tvořené pod vlivem franštiny, přináší článek V. Mosteckého. („Náš žargon na francouzském lyceu“), uveřejněný v jindřichohradeckém studentském časopise „Jeřáby“ (I, č. 1 z 12. V. t. r.). Jiné klasobraní z téže studentské mluvy neboli t. zv. „sekcionářštiny“, jež změnou místa ovšem rychle zaniká, nám poslal septimán dijonského lycea Vítězslav Velímský; z jeho dopisu, jenž mimoděk potvrzuje i doplňuje údaje článku V. Mosteckého, otiskujeme některé ukázky — budou zajímati zvláště naše franštináře.

Jsou to především familiární názvy a rčení ze života školního: lycko (lyceum), sekcionáři (žáci čs. oddělení), gosové, bizyti (primáni, žáci nižších tříd, gosses, bizuts), zgonďáci (sextáni, franc. třída Seconde), premieráci (septimáni, tř. Première), filáci (oktaváni, tř. Philosophie), pioly (učebny a studovny, pioles), devák (úkol, devoir), preparačka (příprava, préparation), interogačka (písemná zkouška), recitačka, orálka (ústní zkouška), disertačka (francouzské pojednání literární), felicitačky (vyznamenání, félicitations [blahopřání]), pompa („tahák“, pompe), pumpovat (opisovati z „taháku“, pomper), dýko (slovník, dictionnaire), ekvačka (rovnice, équation), verska (překlad z cizího jazyka do franštiny, version), refekťák (jídelna, réfectoire), dorťák (ložnice, dortoir), infirmačka (ústavní nemocnice, infirmerie), perm (propustka, dovolení jíti do města, permis). — „Pasovat bako“ značí dělati maturitu (passer son baccalauréat), šiadovat dříti (chiader), pížovat rozuměti (piger), [176]gázovat uměti u tabule (gazer), sešovat neuměti (sécher), gurovat se splésti se (se gourer), flotovat ulívati se (se flotter), sortit jíti na procházku (sortir).

Jsou tu i slangové názvy ze života mimoškolního, na př.: mandát (poštovní poukázka, mandat de poste), belotka (bulka, karetní hra, ale také bejle, trumfový král a svršek), býti kapot (prohráti, „býti tam“), kros (hockeyová hůl, crosse), markovat (střeliti goal). Dijónská ulice Rue de la Liberté je v mluvě našich studentů libertka, Café Miroir mirák; frank slove frc a „býti bez peněz“ má i v sekcionářštině svůj ustálený termín: býti fošovanej (être fauché).

Naše řeč, volume 21 (1937), issue 6, pp. 175-176

Previous Jan Kubišta: K skloňování českých příjmení s koncovkou -e

Next Vysilač a vysílačka