Báňský

[Drobnosti]

(pdf)

-

O tomto slově nám píše pan JUDr. a ing. mont. Jaroslav Votruba, vrchní báňský rada, a z jeho dopisu vyjímáme tento výklad: „Při chystané novelisaci obecného horního zákona bude zapotřebí také úpravy některých výrazů, o jejichž významu není mínění dosud ustáleno. Tak na př. má býti příd. jméno horní nahrazeno příd. jménem báňský. Toto příd. jméno pochází od jména báně, t. j. doly, jehož se v českém odborném názvosloví neužívá. Jen v slovenštině je slovo baňa a odvoze[77]niny z něho banský, baník, banícky a pod. Ale ani význam slova báňský není v odborném jazyce dosti určitý. V české terminologii hornické mají výrazy horní, hornický širší význam než výrazy doly, důlní. Pod termín hory se zahrnuje vše, co souvisí s hornickým podnikáním, tedy na př. i vyhledávání nerostů, jich dobývání, rozmanité práce pomocné na povrchu, spojené s dopravou, tříděním, zušlechťováním atd. V pojmu „horní“ jsou obsažena i sociální opatření (na př. pojištění u bratrských pokladen) uložená horním podnikatelům horními zákony. Naproti tomu výrazy doly, důlní a pod. jsou termíny spíše technické a označují se jimi toliko vlastní práce při těžení nerostů z nitra zemského. Proto také máme horní zákony, hornické pojištění a pod., avšak důlní nebo dolové míry, důlní zařízení (t. j. zařízení v dole), důlní vody atd. Protože pak výraz báně je stejnoznačný s výrazem doly, nemůžeme beze všeho nahrazovati širší termín hornický užším výrazem báňský. Také výraz vyhrazené nerosty, t. j. t. zv. „horní regál“, má býti při novelisaci horního zákona nahrazen výrazem báňské nerosty. Zde by charakteristický význam příd. jména vyhrazený, vyjadřující výsostné právo státu nakládati volně s takovými nerosty, úplně zmizel, neboť báňským nerostem je na př. i kaolin, který se také dobývá po hornicku, avšak nepatří mezi nerosty vyhrazené. Byl bych Vám velmi povděčen, kdybyste mi oznámili svůj názor o této věci.“

S tím, co tu p. vrch. báň. rada dr. ing. Votruba píše, souhlasí i údaje Příručního slovníku jaz. českého pod příslušnými hesly. Čteme tam, že pomnožné jméno báně znamená „doly“, ale není uvedeno jako termín odborný; u příd. jména báňský se uvádí význam „horní, důlní“ a spojení báňský inženýr, rada, úřad, báňské město, báňská a hutní společnost. Podst. jméno důl (nejčastěji pl. doly) je vyloženo slovem „šachta“ a příd. jméno důlní je uvedeno jako termín technický ve spojeních důlní deník, doprava, elektrárna, houby, lampy, oheň, plyn, správa, větrání, vody a p., důlní míra, důlní pole, revír. Jméno hory ve významu „doly“ je dnes už archaistické, ale příd. jméno horní má podle PS. podnes význam „důlní, hornický, báňský“, tedy ze všech těch tří příd. jmen (báňský, důlní, horní) má význam nejširší a zahrnuje do svého rozsahu i druhá dvě příd. jména; k tomu ukazují i spojení v PS. uvedená, na př. horní práce, horní město, horní právo, policie, inženýr, úřady. Mimo to má slovo horní ve všech těchto významech už dávnou tradici; na př. Jungmannův slovník cituje s. v. příklady ze starší české literatury, kdežto u jména báně poznamenává, že je to slovo slovenské. Nevíme, jaké důvody vedly původce myšlenky nahraditi příd. jméno horní příd. jménem báňský, a proto se o nich nemůžeme vysloviti. Připomínáme však, že se nikdy nedoporučuje podnikati takovéto změny v ustáleném názvosloví bez vážné příčiny. A proto, nestavějí-li se proti užívání příd. jména horní příliš závažné překážky věcné, radíme zůstati při něm. — Podobně je tomu i s vý[78]razem vyhrazené nerosty a s jeho náhradou. Výraz vyhrazené nerosty je jistě zřetelnější a přesnější než navrhovaný výraz báňské nerosty, neboť v tomto druhém útvaru opravdu schází vyjádření, že označuje jen jisté báňské nerosty, t. j. vyhrazené státu. Platí o tom tedy totéž, co jsme řekli o slovech horní - báňský: nehledati náhrady za výraz už ustálený, jestliže výraz ten vyhovuje po stránce věcné a jestliže pro nový výraz nesvědčí důvody závažnější.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 2-3, s. 76-78

Předchozí Jiří Haller, J. K., kvh. (= Kvido Hodura): Z našich časopisů

Následující Genitiv záporový