Časopis Naše řeč
en cz

Příjmení Purkyně

Josef Janko

[Články]

(pdf)

-

V letošním roce, zvaném „rok Purkyňův“ (Jan Ev. Purkyně se narodil před 150 lety, v prosinci r. 1787), je zajisté vhodná také otázka po původu slavného toho jména. Naskýtaly se sice všelijaké možnosti výkladu, dokonce až z praslovanštiny, avšak obtíže a nepravidelnosti při nich kázaly je zavrhnouti až na poznatek, 1. že podivné jméno to bylo původně asi jménem místním nebo pomístným (též os. jméno Bechyně je vlastně stejně znící jméno města, tedy „člověk pocházející z Bechyně“) a 2. že základem našeho jména je bezpochyby nějaká složenina s purk-, něm. Burg-, — avšak která?

Po delším zkoumání všech možností soudím a mám takřka za jisté, že zdrojem toho jinak zcela záhadného jména bylo starší německé slovo Burgding (též Burg-geding), jež jeví nářeční, na př. bavorské tvary vedlejší Purchting, Porting (také Portigen) a zejména Burting, Purting; útvar naposled uvedený skorem nutně se pak v češtině zrcadlil s k za něm. t a s koncovkou -yně za něm. -ing, přesněji -inge. Je totiž třeba podotknouti, že takové předopatrové ti není v češtině příliš vzdáleno od ki, psaného ky, jakož zase naopak české kýta zní cizincům — bezpečně to vím o Litevcích — docela jako týta. Krom toho mohlo z bývalého burg-geding, čti po horskoněmecku purk(e)tink, ono k za t docházeti stálé posily, a to od k v první anebo i v poslední slabice. Že dále německé koncové -ing a zvláště -inge nebo -ingen, zejména je-li článkováno toliko nosové patrové n a čistě ústní závěrová hláska k nebo g zanedbávána (srov. dnešní něm. výslovnost slova enge), zpravidla se v češtině ozývá jako -ňa nebo -ně, toho do[11]kladem je č. kdyně, starší kdyňa z něm. Gedinge s významem „dílo na úkol projednané, smlouva, sjednání, úkol, bedungenes Tagwerk“ (Tham, Jgm.)[1]. Že pak i v našem případě bývalo spíše zakončení -inge než -ing, jednak vysvitne z následujícího rozboru významového, jednak složení Burggeding, ne-li také samo Burgding jakožto zkratka z Burgg(e)ding, předpokládá jako kolektivní kmen -ja plnější Burggedinge.

Zbývá vyložit ještě význam toho slova. Podle základního členu složeniny „gedinge“ (sthněm. gidingi) může běžeti jen o vyjádření něčeho, co sjednáno smlouvou nebo úmluvou. Burg(ge)ding(e) tedy vedle jiných významů značilo „území, obvod, zvláště také soudní, vlastního ještě města (das Weichbild der Stadt) — města položeného původně zpravidla pod hradem —“, a to „území ploty, příkopy nebo jen hraničnými koly vymezené, kde bylo podle dávného ujednání bezpodmínečně třeba, tak jako na hradě samém, šetřiti míru, takže nebylo dovoleno objeviti se tam ve zbrani nebo se opevňovat anebo vůbec útočit na město a na hrad“. Obsahem se tedy slovo Burg(ge)ding(e) rovnalo druhému takovému, naprosto totožnému termínu, doslova se dovolávajícímu hradního míru a míru tolikéž pod hradem, totiž termínu „Burgfriede“ (střhněm. burcvride). Uvedený termín jest ve Weigandově-Hirtově slovníku vyměřen takto: Vertrag zu Sicherheit und Ruhe des Burggebietes, sowie diese Sicherheit und Ruhe selbst; der nach seinen Grenzen bezeichnete Burgbezirk.[2] Slovo „Burgfrid“ se zas někdy zaměňovalo i s Bergfrid(e), jehož druhotvary jsou Perchfrid, Berfrid, Perfrid, což vše znamenalo prvotně a obvykle „propugnaculum, věž obrannou“ (srov. i přejaté stfranc. slovo berfroi, beffroit, novofr. beffroi, středolat. berfredus, belfredus i novoněm. název architektonický Belfried atp. „hlásná věž, hláska, hlídka“). A řečené znění burgfrid, bergfrid se konečně i přesmykovalo ve fridberg, z něhož plyne potom zcela nenucené osobní jméno Friedberg „ten, kdo žije v Podhradí nebo pochází odtud“.

Také os. jméno Purkyně označovalo člověka, který pocházel nebo přišel z podhradí, z onoho ohraničeného obvodu městského, tedy muže „in nebo von dem burg(ge)dinge > purtinge“, takového „Friedberga“.[3]


[1] Ostatně i jméno polského přístavního města Gdynia (o původu tohoto slova pojednám jinde) je německy tlumočeno jako Gdingen.

[2] Podobně se vyjadřují ostatní německé slovníky, jichž jsem k této stati použil, Schmeller, Grimm a j. Srv. i Ottův Sl. naučný pod Burgfriede.

[3] Podobné, rovněž vzácné osobní jméno německé jest Purgstall (nositelem jeho byl zejména všestranný orientalista Josef v. Hammer-Purgstall); značí „člověka z místa a zejména pahorku hradního (locus arcis; Burghügel)“, tedy pravý opak našeho osobního jména udávajícího původ z podhradí, z města nebo vesnice tam položené. Také mnohá místní jména složená jeví v druhém, základním členu -burstal nebo i -borstel, -bostel. — Zabezpečivše takto hořejší svůj výklad příjmení Purkyně co nejlépe, nemusili bychom — jak hned v úvodě podotčeno — vůbec míti zření k výkladům jiným, svízelným, ano nemožným; přes to budiž zde výslovně odmítnut výklad jména Purkyně z mor.-slezsko-slovenského slova burgyňa, burgyně, burgyň „řepa, zvláště cukrová“, a to z těchto důvodů: 1. Rod Purkyňův byl dosti starý rod český (archivář Ant. Janda jej stopoval až do r. 1520 [srv. Nár. politiku z 20. ledna t. r.] a v Riegrově Slovníku naučném se mluví o této rodině, že byla před třicetiletou válkou snad kališnická) — ale v Čechách slovo burgyně není známo, nýbrž jen burgundka nebo (u Jungmanna) burgundská řepa; 2. druhotvar burgyňa není na Slovensku zaznamenán ani u J. Palkoviče (1820) ani u Bernoláka (1825), šířil se tu tedy pomalu, nejspíše ze Slezska, kde teprve r. 1796 založen první cukrovar. Ve Francii se počala krmná řepa obecně pěstovati teprve v posledních letech 18. století a teprve tohoto příkladu následují v střední Evropě; cukrovarství vzkvétá opravdu teprve po r. 1834 (srv. Kroniku práce, vzdělali Jiljí V. Jahn a Martin Pokorný, III. díl [1870], str. 264); 3. československé burgyně by nebylo změnilo své hlasné souhlásky v nehlasné, toť význak výslovnosti horskoněmecké, na př. bavorské, nikoli však slezské a vůbec východostředoněmecké — a o tu by zde běželo, kdyby pozdní a nikoli české burgyně bylo prošlo prostředím německým. Nemůže se tedy os. jméno Purkyně klásti na roveň os. jménu Řepa atp.

Naše řeč, ročník 21 (1937), číslo 1, s. 10-11

Předchozí Jiří Haller: Dvacet let Naší řeči

Následující Karel Říha: Pověsti českých hradů a zámků

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1