Časopis Naše řeč
en cz

Zuboléčba, zubolékařský

[Drobnosti]

(pdf)

-

(A. Ř.) Jedna z našich čtenářek nám oznamuje, že dostala od »Léčebného fondu veřejných zaměstnanců« dopis se záhlavím »Zuboléčba« a s tímto zněním: »Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze nemůže vyhověti Vaší žádosti, poněvadž provedené zubolékařské výkony nebyly předem povoleny okresním sborem.« Pisatelka k tomu dodává: »Je jistě velmi smutné, že veřejný ústav s činností tak rozsáhlou může vnášeti do užívání slova tak nesprávná a nevkusná. Krásná služba veřejnosti!« — I když uznáváme, že se moderní čeština neobejde bez rozličných složenin, zvláště v odborném názvosloví, přece jen nemůžeme pochválit slova tak nápadně nečeská, jako je podst. jméno zuboléčba (a ovšem i radioléčba a jiné výrazy podobné). V tom souhlasíme s pisatelkou úplně, neboť nic se neztratí ani z odbornosti ani z úřednosti projevu, napíše-li se »Léčení zubů« a pod. Příd. jméno zubolékařský není sice výtvor zvláště sympatický, ale je správnější než »zuboléčba« a zdá se, že by bylo marné proti němu bojovat; jeť rozšířen i v odborné literatuře a nelze jej tak snadno nahradit. V citovaném dopisu by se ovšem nahradit dal, na př. výrazem »ošetření zubů lékařem«, »lékařské ošetření zubů«, »léčení zubů« a pod.

Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 6, s. 156

Předchozí Se všech stran

Následující Jiří Straka: K tvoření slovanských, zvláště českých slov onomatopoických

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1