[Short articles]
-
(XX, 100). Pan Josef Bryscejn z Chlumce n. C. píše, že zná slovo cumploch již od svého mládí, ale v jiném významu, než který zaznamenávají naše slovníky. Starší ženy nosívaly vrkoče spletené uměle do věnečků, u dětí to pro krátkost vlasů dost dobře nešlo. Ty měly jen »cumplochy« (culíky), zpravidla neupraveně trčící do vesmíru (»nosí ještě cumplochy«). Když se mladá žena nebo děvče o něco chtěly přít, něčemu chtěly lépe rozumět, odbývali je nemilosrdně: »Takový cumploch ještě!« — Dále píše p. B., že se v okolí Jičína zvětralému čediči, který se už nehodí na štěrk, všeobecně říká babina. Toto slovo české slovníky, pokud vím, dosud nezaznamenaly; Jungmann 1, 58 má výraz babiny pl. f. s významem »špatný len, který při tření od trlice odlétá« a »co při dělání loučí odpadne, aneb se zkazí«, a Kott 5, 927 k tomu přidává ještě význam »druh koudele zvl. provazníkům, das Schwingwerg«.
Naše řeč, volume 20 (1936), issue 6, p. 153
Previous Z našich časopisů
Next Arnošt Kraus: České názvosloví společenských her