[Drobnosti]
-
(J. H.) Z obou těchto názvů nádobky na sůl je běžnější v českém usu název slánka. Je doložen už ze 16. stol. a užívá se ho nepřetržitě až podnes. Název solnička je obvyklý spíše ve východní oblasti našeho jazyka, jmenovitě na Moravě a na Slovensku (vedle názvu slánička). Na Německobrodsku se činí rozdíl: slánka je nádoba na zásobu soli v domácnosti, solnička nádobka na stůl na přisolování. Ve školních učebnicích a ve školní praxi snad by bylo dobře dávati přednost názvu slánka.
Naše řeč, ročník 19 (1935), číslo 5, s. 160
Předchozí Skloňování srbocharvátských jmen Šabac, Petar a j.
Následující František Šimek: Slečna