Patriarcha a patriarch

Josef Beneš

[Drobnosti]

(pdf)

-

V Holečkově překladu básně Zkáza carství srbského (Srbská národní epika, díl II, str. 188) čteme: »… srbského pak pozval patriarcha, || kromě něho dvanáct velkých vladyk…« Zaráží nás akusativ patriarcha. Srbský text zní: »Pa doziva srpskog patrijara« (Vuk, Srpske narodne pjesme, 2. kniha, Vídeň 1845). Původní text snad Holečka k chybě nesvedl. Chybu asi zavinila Holečkova snaha oživit překlad lidovým jazykem, ale v lidovém slovníku se slovo patriarcha vyskytuje zřídka. Pokud znám lidovou řeč na Prachaticku, znamená tam toto slovo — ve zněmčené podobě »patriarch« — ochránce Prachatic sv. Filipa z Neri neb jeho kapli. V době Holečkova mládí, jak jsem v dětství slýchal, [126]konaly se k libínské kapli tohoto ochránce před cholerou pouti i z Vodňanska a Netolicka, a jak ukazují doklady, vžil se ten prachtický germanismus — ovšem v zúženém významu — i na Vodňansku. Herites napsal v Zl. Praze (1896, str. 171): »… níže v houšti lesní skrývá se kaple sv. Patriarcha, jejíž obraz má tak nápadnou podobu Husovu«, a Mokrý v Ottových Čechách (Šumava, str. 226): »Jest to svatyně posvěcená strážci velebného Libína sv. Patriarchu Filipu z Neri,…«.

Jungmannovec Fr. J. Sláma v Obraze minulosti starožitného města Prachatic (vyšel r. 1838) píše »kaple sv. Patriarchy«, stejně i Fr. Ad. Šubert (Světozor 1880, str. 103). V Sokoloviči, v. 13.285, čteme toto slovo správně: »… až i patriarcha v Cařihradě || zvěděv o něm přál si ho mít v radě…« Tak se odedávna říkalo, viz na př. Mandevillu, Otce, Novákův Slovník k českým spisům Husovým.

Naše řeč, ročník 19 (1935), číslo 4, s. 125-126

Předchozí Obrněnec

Následující Ryčka