X. Y.
[Drobnosti]
-
Za krátko bude snad velikou vzácností přídavné jméno ve stupni prvním a budeme čísti samé nej-, nej-, nej-. Takové nadsázky nejsou ve shodě s duchem jazyka českého a vznikají tak sáhodlouhá slova, zvláště vypůjčujeme-li si z jazyků cizích. »Vyvracíme co nejkategoričtěji…« — důrazněji než kategoricky vyvraceti nelze! — »Zprávy zněly co nejpesimističtěji« — možno přestati na pesimistických. —»Nejvšestrannější vděk« — všestranný stačí. — Proč psáti: »nejsamozřejmější právo«, nebo »jeden z nejzbožňovanějších generálů jízdy«?
Naše řeč, ročník 1 (1917), číslo 10, s. 305
Předchozí X. Y.: Vědec, nikoli »vědátor«!
Následující Zbytečné novoty