[Short articles]
-
(J. H) Ve významu »otec a matka« je v nové češtině ustálen tvar rodiče (v staré češtině býval[1] místo něho tvar množ. čísla rodiči). Na vyhláškách, výzvách a pod., obracejících se k rodičům, čítáme však vokativní (= nominativní) tvar rodičové. Ani jej nelze pokládati v tomto případě za nesprávný; projevuje se v něm patrně snaha rozlišiti i tvarem dvojí význam slova rodič v množ. čísle: tvar rodiče se bere za označení otce a matky, tvar rodičové pak značí větší počet rodičovských párů nebo rodičů vůbec. Taková vyhláška nebo výzva se obrací k celému kolektivu rodičů a snaží se naznačiti to i koncovkou jména, kterým je oslovuje. Zhola zamítnouti tento způsob nelze, třebas je snad pravda, že by se i v tomto případě vystačilo s obyčejným tvarem rodiče. Jazyk o potřebě takovéhoto rozlišování rozhoduje sám, a jestliže se rozlišovací tvar, utvořený správně podle jazykových zásad, v praxi ujme, je jím náš vyjadřovací způsob jen obohacen. Tvar rodičové ostatně není nový, a bylo ho zde tedy užito jen ve zvláštním významu.
[1] V některých českých i slovenských nářečích žije tvar rodiči dosud, srov. F. Oberpfalcer, Rod jmen v češtině 90.
Naše řeč, volume 19 (1935), issue 1, p. 29
Previous Přídavná jména od jmen místních
Next Ryzí a čistý